Čínská samořídící železniční souprava s napájením bateriemi od BYD
Shutterstock.com
Doprava bez emisí
Svět propadl vlakům na baterie. Japonci už ušetřili tisíce tun CO₂, Británie testuje rychlonabíjecí soupravy
Od úspěšných pilotních projektů k miliardovým úsporám: zatímco v Evropě se pozornost soustředí na osobní dopravu, americký startup Voltify vidí budoucnost bateriových vlaků hlavně v nákladní dopravě.
editor
Železniční doprava je často vnímána jako ekologičtější než silniční nebo letecká. Přesto i vlaky stále z velké části spoléhají na fosilní paliva, zejména v zemích, kde chybí plošná elektrifikace tratí.
Jednou z cest, jak snížit emise i náklady, jsou bateriové vlaky. Jejich rozvoj probíhá od Japonska přes Evropu až po USA a ukazuje, že technologie rychle dozrává, píše ekonomický web Oilprice.com.
Japonské železnice zavedly první bateriové vlaky na světě už v letech 2016 až 2019. Tehdy bylo 18 vlaků Dencha přestavěno z dieselového pohonu na elektrický s bateriemi.
Tyto vlaky mohou jezdit na střídavý proud z trolejí, který zároveň dobíjí baterie, a v úsecích bez elektrifikace pokračují čistě na akumulátory.
Výhody jsou zřejmé: odpadá hluk dieselového motoru, vibrace i výfukové emise, údržba je levnější. Podle provozovatelů těchto vlaků JR Kyushu a Hitachi Rail se od spuštění projektu podařilo snížit emise oxidu uhličitého o 2 700 tun.
Na japonský příklad navazují i Britové. V roce 2024 nahradil Hitachi Rail dieselový motor v jednom z meziměstských vlaků Class 802 baterií o výkonu 700 kW.
Souprava dokázala urazit 70 kilometrů čistě na baterie, což bylo vnímáno jako velký úspěch. Firma chce nyní vyvinout meziměstský bateriový vlak s dojezdem 100 až 150 kilometrů.
Británie má výhodu v rozsáhlé elektrifikované síti, ale její kompletní rozšíření by trvalo desítky let a stálo obrovské částky. Proto železniční dopravci testují baterie i na městských tratích.
Šest největších amerických společností ročně utrácí více než 11 miliard dolarů za naftu. Baterie by tak mohly přinést obrovské úspory.
Společnost GWR například přestavěla soupravu londýnského metra a zkoušela ji na pětikilometrovém úseku mezi West Ealingem a Greenfordem.
Ve stanicích využila rychlonabíjecí kolejnice, které dokážou doplnit energii během krátkých zastávek. Výsledek? Přibližně o 80 procent nižší emise než u dieselového vlaku.
V USA je situace odlišná – osobní doprava není prioritou, zato nákladní železnice je páteří hospodářství. Podle studie z roku 2021 by přechod na bateriový pohon mohl ušetřit až 94 miliard dolarů během 20 let.
Startup Voltify proto vyvíjí takzvané VoltCars – vagony vybavené sodíkovými bateriemi, které by táhly běžné nákladní soupravy. Podle spoluzakladatelky Daphny Langer by mohl její projekt firmě přinášet až 10 miliard dolarů ročně, pokud se podaří přesvědčit velké železniční dopravce.
Šest největších amerických společností, včetně Union Pacific a CSX, totiž ročně utrácí více než 11 miliard dolarů za naftu. Baterie by tak mohly přinést obrovské úspory.
Voltify plánuje vybudovat až 1 400 solárních mikrosítí, které by postupně pokryly celou Severní Ameriku. Pilotní provoz s jednou z velkých železničních společností má začít v roce 2026, komerční nasazení by následovalo krátce poté.
Cesta k plošnému nasazení bateriových vlaků je stále dlouhá. Přesto japonské zkušenosti, britské pilotní projekty i americké plány ukazují, že technologie má potenciál zásadně proměnit železniční dopravu.
