Vysokorychlostní vlak

Vysokorychlostní vlak

Shutterstock.com

Můžeme jen závidět

Čína ujela světu: vysokorychlostní železnice má 50 tisíc kilometrů a překonává zbytek planety

Bezprecedentní tempo výstavby, masivní státní investice a centralizované plánování udělaly z Číny absolutního lídra vysokorychlostní železnice – symbol technologické i geopolitické síly země.

Tomáš Tománek

Čínská vysokorychlostní železniční síť dál roste tempem, které nemá ve světě obdoby. Po otevření nové tratě mezi městy Si-an a Jen-an překročila její celková délka hranici 50 tisíc kilometrů.

Podle státní společnosti China State Railway Group to znamená, že Čína nyní provozuje více než 70 procent všech vysokorychlostních tratí na světě, jejichž celková délka činí zhruba 65 tisíc kilometrů.

Nová trať dlouhá 299 kilometrů zkrátila cestovní dobu mezi oběma městy z přibližně dvou hodin na jednu. Vysokorychlostní vlaky dnes v Číně obsluhují 97 procent měst s více než půlmilionovou populací a propojují klíčové ekonomické regiony země.

Mezi nejvýznamnější spoje patří trať Peking–Šanghaj nebo více než dvoutisícikilometrové spojení Pekingu s Kuang-čou, odkud je blízko do oblasti Hongkongu, píše americký Newsweek.

Vlaky typu Fuxing dosahují v běžném provozu rychlosti až 350 kilometrů za hodinu. Čína zároveň testuje novou generaci souprav CR450, které by měly posunout hranice ještě dál. Podle odborného tisku dosáhl prototyp při zkušební jízdě rychlosti 896 kilometrů za hodinu, což je světový rekord na železnici.

Experti dávají čínský úspěch do souvislosti s kombinací silné politické vůle, přístupu ke kapitálu ze státních bank a schopnosti navázat na zahraniční technologie vlastním vývojem. Výsledkem je infrastrukturní dominance, jíž se jiné země zatím nedokázaly přiblížit.

Peking plánuje do roku 2035 rozšířit síť vysokorychlostních tratí až na 70 tisíc kilometrů. Současně Čína financuje železniční projekty v dalších asijských zemích v rámci iniciativy Pás a stezka, čímž posiluje svůj ekonomický i politický vliv v regionu i mimo něj.