Spojené státy se o Grónsko zajímaly už v minulosti
Shutterstock.com
Geopolitika a obchod
Kolik stojí Grónsko: 50, nebo 500 miliard dolarů?
Spojené státy se o Grónsko zajímaly už v minulosti. Historicky uskutečnily několik významných územních akvizic – koupily například Aljašku od carského Ruska nebo Panenské ostrovy od Dánska.
max
Americký prezident Donald Trump znovu otevřel otázku amerického přístupu ke Grónsku. V nedávném rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že Spojené státy chtějí mít k ostrovu „naprostý přístup“. Trump už dříve nevyloučil ani možnost jeho odkupu od Dánska. Aktuálně se podle dostupných informací hovoří spíše o dohodě, která by upravila roli USA a NATO v celé arktické oblasti. Donald Trump v otázce Grónska mluví o národní i mezinárodní bezpečnosti. Jaké konkrétní podmínky by taková dohoda měla mít, zatím není jasné. Píšeme o tom zde.
Spojené státy se o Grónsko zajímaly už v minulosti. Historicky uskutečnily několik významných územních akvizic – koupily například Aljašku od carského Ruska nebo Panenské ostrovy od Dánska.
Trump v posledních dnech několikrát zopakoval, že má zájem získat největší ostrov světa. Na jeho výroky zareagovala americká média spekulacemi o možné ceně. Stanice NBC News s odkazem na bývalé členy amerických administrativ uvedla odhad v rozmezí 500 až 700 miliard dolarů.
Týdeník The Economist při ocenění Grónska vycházel z jeho současné ekonomické situace. Hrubý domácí produkt ostrova dosahuje přibližně tří miliard dolarů. Po započtení daňových příjmů a finančních příspěvků, které Grónsku poskytuje Dánsko, vyčíslil hodnotu území na zhruba 50 miliard dolarů.
Spojené státy o Grónsko usilovaly i v minulosti. V roce 1946 nabídly Dánsku 100 milionů dolarů ve zlatě (asi 1,7 miliardy dolarů v současnosti). Návrhy na koupi Grónska se probíraly na americkém ministerstvu zahraničí i v roce 1867 či 1910, k formální nabídce však nedošlo.
Deník The New York Times se opřel o odhady ekonoma Davida Barkera, který srovnával historické americké nákupy území s tehdejší ekonomickou silou Spojených států i prodávajících zemí. V případě analogie s koupí Panenských ostrovů v roce 1916 by cena Grónska odpovídala zhruba 12,5 miliardám dolarů. Pokud by se vycházelo z ceny Aljašky, mohla by podle Barkera dosáhnout až 77 miliard dolarů.
Aljašku získaly Spojené státy v roce 1867 od carského Ruska za 7,2 milionu dolarů, což by v dnešních cenách dle různých odhadů odpovídalo přibližně 130-150 milionům dolarů. Rusko tehdy k prodeji přistoupilo kvůli špatnému stavu státní pokladny i obavám z britského vlivu v sousední Kanadě.
Na prodej Aljašky v této souvislosti nedávno upozornil i ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož by při obdobném přepočtu cena Grónska vycházela na 200 až 250 milionů dolarů.
Panenské ostrovy koupily USA od Dánska v roce 1916 za 25 milionů dolarů ve zlatě. Dánsko se souostroví chtělo zbavit mimo jiné kvůli ekonomickému úpadku ostrovů po zrušení otroctví. K dohodě přispěly i obavy, že by oblast mohlo ovládnout Německo a využít ji pro ponorkovou válku. Součástí smlouvy byl i závazek USA respektovat Grónsko jako součást Dánska.
Spojené státy v minulosti uskutečnily i jednu z největších územních akvizic v dějinách – v roce 1803 koupily od Francie Louisianu za 15 milionů dolarů, což odpovídalo zhruba sedmi dolarům za kilometr čtvereční. V dnešních cenách by šlo o přibližně 380 milionů dolarů. Získané území představuje zhruba čtvrtinu dnešní rozlohy USA.
Zda by však Spojené státy s případným nákupem Grónska uspěly, je velmi nejasné. Prodej odmítá přibližně 85 procent obyvatel ostrova i dánská vláda. V americkém Kongresu se navíc objevil návrh zákona demokratického poslance Jimmyho Goméze, který by zakázal využití federálních prostředků k invazi, anexi, koupi či jinému získání Grónska. Současně byl předložen i opačný návrh, jenž by prezidenta k jednání o získání ostrova naopak zmocnil.
