Severoatlantická aliance v současné podobě nemusí přežít zbytek druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Myslí si to dánský poslanec Rasmus Jarlov z opoziční Konzervativní strany, který předsedá parlamentnímu výboru pro obranu. Podle něj NATO formálně nezanikne, ale Evropa se na něj přestane spoléhat jako na hlavní pilíř své bezpečnosti.

„NATO bude existovat, ale Evropa se o něj nebude opírat. Stane se spíš jakýmsi doplňkem,“ řekl Jarlov pro americký zpravodajský web Newsweek.

Evropské státy podle něj budou více sázet na vzájemnou spolupráci a užší vazby s Kanadou, protože americké bezpečnostní garance přestávají být jisté.

Napětí v alianci prohloubily výroky Donalda Trumpa a jeho administrativy k Grónsku. Washington opakovaně naznačil, že Spojené státy mají strategický zájem na kontrole tohoto autonomního území Dánska, a dlouho odmítal vyloučit i použití síly.

Restart narazilRestart narazil

Největší jaderná elektrárna světa znovu v problémech: Japonsko po Fukušimě opět brzdí jádro

Až na vystoupení v Davosu Trump uvedl, že armádu k obsazení Grónska použít nehodlá, přesto ostrov označil za „součást Severní Ameriky“ a „naše území“.

Dánští i grónští představitelé takové nároky odmítají. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen varoval, že ostrov se musí připravit na všechny scénáře, včetně ozbrojeného konfliktu.

Aliance už nebude stejná

Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen možnost střetu mezi dvěma státy NATO bagatelizoval, Jarlov ji ale zcela nevylučuje. „Pravděpodobnost je nízká, ale nemůžeme ji úplně vyloučit, když ji nevylučují ani Spojené státy,“ uvedl.

Podle Jarlova by případný útok USA na území členského státu zpochybnil samotný základ NATO, tedy princip kolektivní obrany. „Je hezké mít NATO a doufat, že Američané v případě útoku pomohou. Ale jistí si být nemůžeme,“ řekl s tím, že aliance se už nikdy nevrátí do podoby, jakou měla před Trumpovým návratem do Bílého domu.

Nové zdrojeNové zdroje

Zlom v evropské energetice. Vítr a slunce poprvé porazily uhlí a plyn, Česko zůstává pozadu