Umělá inteligence chce jadernou energii. Světové sítě to nemusí ustát
Shutterstock.com
Umělá inteligence žene svět k jádru. Dojde elektřina?
Zatímco umělá inteligence ždíme data, ždíme i zásuvky. A to pořádně. Do roku 2035 by se globální poptávka po elektřině měla zvýšit o více než 10 000 terawatthodin – což je dnešní spotřeba všech vyspělých ekonomik dohromady. Tahounem růstu nejsou domácnosti ani průmysl, ale datová centra a výpočetní nároky AI. Podle nové zprávy OSN, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA), narostla spotřeba datových center mezi roky 2023 a 2024 o více než 75 procent. A bude hůř – nebo lépe, pokud zrovna prodáváte elektřinu.
šéfredaktor
Do roku 2030 mají datová centra tvořit přes 20 % růstu spotřeby elektřiny v rozvinutých státech. Tato vývojová křivka tlačí technologické giganty k nečekanému spojenci: k jádru. A není to žádné koketování – jde o miliardové závazky a dvacetileté smlouvy.
Velké sázky: Meta, Microsoft i Amazon míří k reaktorům
Na začátku ledna oznámila Meta partnerství s firmami Vistra, TerraPower a Oklo. Výsledkem má být zajištění až 6,6 gigawattů jaderné energie do roku 2035. To z této akvizice činí jeden z největších nákupů jaderné energie v historii amerického korporátního sektoru. Meta si zajistila energii nejen z klasických jaderných elektráren v Ohiu a Pensylvánii, ale investuje i do vývoje pokročilých modulárních reaktorů, které by mohly začít fungovat už v roce 2030.
Microsoft mezitím podepsal smlouvu s Constellation Energy na dvacetiletý odběr energie z elektrárny Three Mile Island – kdysi nechvalně proslulé havárií, dnes s novým miliardovým federálním úvěrem od amerického ministerstva energetiky. Amazon se spojil s Talen Energy kvůli odběru 1,9 gigawattu z elektrárny Susquehanna a zároveň investuje do vývoje modulárních reaktorů.
A pak je tu Google. Ten uzavřel smlouvu s firmou Kairos Power, podle které má do roku 2035 odebírat energii z několika malých modulárních reaktorů – celkově až 500 megawattů. Jde o vůbec první korporátní dohodu tohoto druhu na světě.
Atomové znovuzrození
Jaderná energie zažívá renesanci. Na prosincové konferenci ve Vídni, pořádané Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA), se sešli zástupci technologických firem, jaderného průmyslu i státní sféry. Ředitel IAEA Rafael Mariano Grossi to řekl naplno: „Jde o strukturální spojenectví. Říkáme tomu Atomy pro algoritmy.“
Grossi je přesvědčen, že pouze jádro dokáže naplnit pět klíčových podmínek moderní energetiky: nízkou uhlíkovou stopu, nepřetržitou dostupnost, vysokou hustotu výkonu, stabilitu sítě a skutečnou škálovatelnost. A jaderný sektor reaguje. Aktuálně se po světě staví 71 nových reaktorů, přičemž 10 z nich vyroste ve Spojených státech. Celkem je dnes v provozu 441 jaderných bloků.
Technologické firmy navíc slíbily, že podpoří ztrojnásobení světové jaderné kapacity do roku 2050. Podle Bloombergu by kapacita v USA mohla vzrůst o 63 %, přičemž většina růstu přijde až po roce 2035 – v době, kdy se malé modulární reaktory přesunou z fáze testování do ostrého provozu.
Nezbytná energie pro nenasytné algoritmy
„Udělali jsme si čísla a došli jsme k závěru, že jaderná energie není možnost – je to nezbytná, nevyhnutelná součást naší budoucí energetické směsi,“ shrnul vizi Manuel Greisinger, ředitel divize Distributed Cloud ve společnosti Google.
Tato věta v sobě spojuje vše: technickou naléhavost, klimatické ambice i ekonomickou logiku. Umělá inteligence, která se tváří jako čistá a nehmotná, má svůj těžce materiální apetit. A světová síť ji musí nakrmit – i kdyby to mělo znamenat návrat k atomovému jádru.
