Vzhledem k předpovědím mrazivého počasí během několika dalších týdnů a očekávaným dalším ruským úderům se experti domnívají, že se situace nejspíše brzy nezlepší
Shutterstock.com
Zima jako zbraň
Mráz, tma a zoufalství: Kyjev prožívá nejkrutější zimu od začátku ruské invaze
Rusko zesílilo údery na ukrajinskou energetiku a proměnilo zimu v další frontu války. Obyvatelé Kyjeva improvizují, aby přežili, zatímco vláda varuje před vyčerpáním zdrojů a žádá naléhavou pomoc.
red
Obyvatelé Kyjeva čelí podle agentury Reuters nejkrutější zimě od začátku ruské invaze. V důsledku zesílených ruských útoků na energetickou infrastrukturu lidé přežívají v mrazu, dlouhodobých výpadcích elektřiny a vody a improvizují, jak jen mohou.
Sbírají sníh, aby si doma rozpustili vodu, spí v rukavicích a kabátech, na plynových sporácích zahřívají cihly a uvnitř bytů si stavějí stany.
„Když není elektřina, není ani topení a v bytech mrzneme,“ popsal situaci Anton Rybikov, otec dvou malých dětí. Během jednoho z více než devatenáctihodinových výpadků proudu klesla teplota v jejich bytě na devět stupňů Celsia a jeden ze synů onemocněl zápalem plic. „Tato zima je nejtěžší. Je to emocionálně velmi vyčerpávající,“ dodal.
Rusko v posledních měsících výrazně zesílilo raketové a dronové útoky na ukrajinskou energetiku, především v Kyjevě, Charkově a Dnipru. Podle britské vojenské rozvědky Moskva loni vypustila na Ukrajinu asi 55 tisíc bezpilotních letounů, pětkrát více než o rok dříve. Ukrajina proto opakovaně žádá západní partnery o posílení protivzdušné obrany.
Teploty v Kyjevě klesají až k minus 18 stupňům Celsia a statisíce z přibližně tří milionů obyvatel hlavního města se potýkají s dlouhodobými výpadky elektřiny i vody.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po jednom z posledních ruských úderů zůstalo bez proudu více než milion domácností. Ukrajinská vláda minulý týden poprvé od začátku plnohodnotné invaze vyhlásila kvůli energetické krizi stav nouze.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že cílem ruských útoků je zlomit odpor obyvatel a přimět je k odchodu. Po celém městě proto vznikají improvizovaná centra v školách a na ulicích, kde se lidé mohou ohřát, nabít telefony a připojit se k internetu. V charitativních vývařovnách se denně tvoří dlouhé fronty na teplé jídlo.
Ministr hospodářství Oleksij Sobolev oznámil, že od října Rusko vyřadilo z provozu 8,5 gigawattu výrobní kapacity, což odpovídá téměř polovině běžné spotřeby.
Země je nucena dovážet rekordní množství elektřiny a zároveň přišla zhruba o polovinu domácí produkce plynu. Energetické zásoby jsou podle vlády vyčerpány a Kyjev potřebuje naléhavou finanční pomoc ve výši asi jedné miliardy dolarů.
Západní partneři mezitím dodávají generátory, baterie a mobilní kotle. Podle ministra energetiky Denyse Šmyhala Ukrajina instaluje menší decentralizované zdroje, tempo je však nedostatečné.
S blížícími se dalšími mrazy a očekávanými útoky experti varují, že se situace v nejbližších týdnech výrazně nezlepší. „Potřebujeme teplo, aby děti nezmrzly. Pokud budou výpadky horší, pošlu je pryč,“ říká Rybikov.
S využitím ČTK
