Českej kapitál
„Sebevědomí a zdraví spolu souvisí víc, než si myslíme,“ říká doktorka Elizabeth Pavlíčková z Elizabeth Beauty Clinic
Ještě před deseti lety byla estetická medicína v Česku vnímána jako luxusní záležitost pro úzkou skupinu lidí. Dnes se stává běžnou součástí péče o zdraví, prevenci i osobní image. „Lidé ji přestávají brát jako rozmar a začínají ji vnímat jako dlouhodobou investici,“ říká doktorka Elizabeth Pavlíčková, zakladatelka Elizabeth Beauty Clinic, v podcastu Českej kapitál.
Další podcasty
Podle ní se mění nejen klientela, ale i samotná podstata oboru. Estetická medicína se postupně vzdaluje rychlým zákrokům a efektním slibům a stále víc se přibližuje klasické medicíně – důrazu na prevenci, komplexní přístup a dlouhodobý plán.
Od luxusu k mainstreamu
Pavlíčková vystudovala medicínu na Univerzitě Karlově a začínala na dermatovenerologické klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Právě dermatologie podle ní přirozeně propojuje zdravotní a estetickou rovinu. „Estetika není oddělený svět. Kůže je orgán jako každý jiný a její stav hodně vypovídá o celkovém zdraví člověka,“ vysvětluje lékařka.
Zatímco dříve estetické zákroky vyhledávala spíš úzká skupina klientů, dnes přicházejí lidé napříč generacemi. „Vidíme dvacetileté klienty, kteří řeší prevenci stárnutí, i padesátníky, kteří se poprvé v životě začnou věnovat sami sobě,“ popisuje zakladatelka kliniky.
Instagram vs. realita
Jedním z hlavních motorů boomu estetické medicíny jsou sociální sítě. Zároveň jsou ale i zdrojem největších iluzí. „Marketing často slibuje rychlé proměny před a po. Realita je mnohem složitější,“ upozorňuje expertka na estetickou medicínu.
Podle ní mají klienti dnes často velmi vysoká očekávání, která neodpovídají biologickým možnostem. Právě proto je klíčová úvodní konzultace.
„Tam se musí potkat realita s očekáváním. Některé věci nejdou vyřešit jedním zákrokem, někdy to trvá měsíce a někdy je nutné přiznat, že bez chirurgického řešení to nepůjde.“
Prevence místo oprav
Velkým tématem posledních let je takzvaná prejuvenation – tedy snaha zpomalit stárnutí ještě dřív, než se projeví. „Mladí lidé se ptají, co mohou dělat proto, aby jejich pleť stárla pomaleji. Nejde jen o zákroky, ale hlavně o životní styl – stres, kouření, spánek, stravu,“ říká lékařka.
Jednoduché metody jako chemický peeling, LED terapie nebo správná domácí péče podle ní často fungují lépe než agresivní zásahy. „To, co klient dělá doma, tvoří klidně polovinu výsledku.“
Jizvy, akné a psychika
Estetická medicína ale není jen o vráskách a anti-agingu. Častým důvodem návštěvy jsou jizvy po akné, pigmentace nebo následky chirurgických zákroků. „Jizvu nelze úplně odstranit, ale lze ji výrazně zjemnit, aby byla téměř neviditelná,“ vysvětluje Pavlíčková.
Zásadní je přitom psychický rozměr. „Vidíte klienty, kteří se stydí vyjít z domu, skrývají obličej pod make-upem. A pak přijdou na další návštěvu usměvaví, sebevědomí. To je moment, kdy víte, proč tu práci děláte.“
Rizika a červené vlajky
S růstem trhu ale přicházejí i stinné stránky. „Objevují se kliniky, které vzniknou přes noc a slibují rychlé výsledky. Pro klienta je pak těžké se orientovat,“ varuje lékařka.
Zásadní varování směřuje k neodborným zákrokům. „Pokud vám narušuje integritu kůže někdo, kdo není lékař nebo zdravotník, je to problém. Aplikace výplní neodborníkem může vést k vážným komplikacím, v krajním případě i ke slepotě.“ Podobné případy jsou podle ní bohužel zaznamenány zejména v zahraničí.
Muži, vlasy a osobní brand
Výrazně se mění i genderová skladba klientely. Muži dnes tvoří rostoucí část trhu. „Vnímají, že vzhled je součást jejich osobního brandu a může jim pomoci v práci i v životě,“ říká Pavlíčková.
Nejčastějším tématem jsou vlasy – od konzervativní léčby až po transplantace. Dále pokleslá víčka a modelace těla, zejména oblasti břicha.
„Muži často nesnášejí přechodnou fázi řídnutí vlasů. Buď se o to začnou starat, nebo jdou úplně dohola,“ dodává s nadsázkou.
AI, personalizace a „lososí injekce“
Mezi největší trendy současnosti patří personalizovaná péče a využití umělé inteligence. „Pomáhá nám rychle analyzovat pleť, sledovat vývoj znamének nebo zefektivnit diagnostiku. Nenahrazuje lékaře, ale šetří čas,“ popisuje zakladatelka kliniky.
Dalším fenoménem je regenerativní medicína, například polynukleotidy z lososích jiker, které se proslavily virálním názvem Salmon Sperm Facial. „Nejde o žádnou novinku, ta látka se používá roky. Jen marketing z ní udělal globální hit,“ dodává.
Longevity: hype s otazníkem
Do estetiky proniká i trend longevity. Pavlíčková k němu ale zůstává zdrženlivá. „Zajímáme se o něj, děláme vitaminové infuze a analýzy, ale čekáme na tvrdá data. Longevity neznamená žít věčně, ale žít co nejdéle kvalitně.“
Kam směřuje estetická medicína
Podle Pavlíčkové čeká obor další posun k personalizaci, genetickým testům a přístrojovým metodám. „Myslím, že uvidíme ústup od přehnaných výplní a návrat k technologiím, které pracují s kvalitou tkání a přirozeným vzhledem.“
Základní princip se ale podle ní měnit nebude: „Estetická medicína dává smysl tehdy, když je postavená na odbornosti, prevenci a respektu k člověku. Ne na rychlých slibech a filtrech.“
