Jan Antoš, CTO technologické společnosti Trask

Jan Antoš, CTO technologické společnosti Trask

Foto: archiv Jana Antoše (publikováno se svolením)

Světová špička

Česko je digitálně dál než USA? V bankovnictví rozhodně ano, říká Jan Antoš z Trasku

Naše země je v digitálních technologiích dál, než si často myslí. Jan Antoš z Trasku v rozhovoru vysvětluje, proč jsme v bankovnictví před Západem, v čem se zbytečně podceňujeme a kde může mít český technologický sektor globální značku.

Tomáš Tománek

České technologické firmy dnes stojí v pozici, kdy jejich řešení běží v pozadí klíčových systémů – od bankovnictví přes energetiku až po průmysl – a přesto o nich běžný uživatel často nemá tušení.

Právě tato „neviditelná“ vrstva digitální infrastruktury přitom rozhoduje o tom, jak rychle, bezpečně a pohodlně moderní ekonomika funguje. Umělá inteligence, automatizace a nové formy digitální interakce teď tuto oblast mění rychleji než kdy dřív.

Jan Antoš, CTO technologické společnosti Trask, patří k lidem, kteří tyto změny sledují z první linie. Ve firmě, jejíž technologie denně používají miliony lidí – aniž by o tom věděli – má na starosti technologickou strategii i dlouhodobý výhled.

V rozhovoru popisuje, jak se podle něj bude v roce 2026 vyvíjet trh digitálních technologií, kde vznikají nové příležitosti a na jaká rizika by se firmy měly připravit už dnes.

Mluví také o skutečné digitální vyspělosti Česka, o tom, proč jsme v některých oblastech dál než USA či Kanada, a proč si Češi často nevěří, přestože mají světově konkurenceschopná řešení.

A v neposlední řadě vysvětluje, proč být „technologickým motorem v pozadí“ může být pro firmu strategickou výhodou – i když se to na první pohled nezdá.

Co čekáte od trhu digitálních technologií v roce 2026? Kde poroste a kde jsou naopak skryté hrozby, na které je potřeba si dát pozor?

Pečlivě sledujeme vývoj umělé inteligence a její dopad na další oblasti. Vidíme například trend využití AI jako osobních asistentů. Většina lidí s tím zatím nemá zkušenost, ale trend je zřejmý.

Firmy nejsou připravené na to, že místo jejich zákazníků s nimi bude komunikovat AI asistent a zastupovat člověka. Proto právě oblast AI rozhraní (pravděpodobně se prosadí technologie MCP) bude určitě tou oblastí, kam budou firmy investovat.

Česko je často označováno za digitální špičku, zejména v bankovnictví. Kde jsme podle vás skutečně napřed – a kde si naopak jen namlouváme, že jsme digitálně vyspělí?

To záleží, s kým se porovnáváme. Například proti USA a Kanadě máme mnohem lepší systém plateb – okamžité platby se v Kanadě plánují spustit až v roce 2027.

V Česku je dnes naprostý standard, že většinu operací s bankou vyřídím plně online – od otevření účtu přes změny, platby až po úvěry či investice. To v zahraničí rozhodně není běžné.

Často prezentujeme naše řešení „Půjčka bez papírů“, tedy plně online úvěr, který jsme realizovali s Českou spořitelnou už v roce 2015. Pro řadu bank na západ od nás (hlavně za oceánem) je to pořád sci-fi.

Firmy nejsou připravené na to, že místo jejich zákazníků s nimi bude komunikovat AI asistent a zastupovat člověka.

Trask stojí za technologiemi, které lidé používají, aniž by o tom věděli – od bankovních převodů po konfigurátory aut. Je to výhoda, nebo naopak handicap z pohledu budování značky?

Výhoda to rozhodně není. Našimi klienty jsou firmy, jejich manažeři a odborníci. Nepotřebujeme, aby nás znal průměrný Čech, protože to nám v byznysu nijak nepomůže. Potřebujeme, aby nás znaly velké firmy a správní lidé v nich. A to se nám daří, jak ukazuje náš neustálý růst.

Kdyby měl mít český technologický sektor jasnou „značku“ podobně jako třeba Izrael, co by podle vás mělo být jejím obsahem? A může v tom bankovní a fintech technologie hrát klíčovou roli?

Ale my v Česku máme spoustu digitálních oblastí, kde jsme světová špička – například videohry, antiviry a bezpečnostní software, silný ekosystém firem a startupů v kryptu, ale i špičková digitální řešení v bankovnictví, energetice a dalších oborech.

České firmy se postupně dobře etablují i v zahraničí. Vedeme si velmi úspěšně, jen máme pořád „českou“ povahu, kdy si nevěříme a spíše glorifikujeme problémy než úspěchy. Proto máme pocit, že na Západě je všechno lepší – oni jsou na své úspěchy hrdí a přeceňují je, zatímco my je podceňujeme.