Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová původně plánovala, že nový víceletý rozpočet EU nabídne větší manévrovací prostor pro mimořádné situace – od válek přes pandemie až po geopolitickou a technologickou konkurenci.

Tento plán ale nyní ustupuje politické realitě. Komise se rozhodla uvolnit až 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun) pro zemědělce s cílem získat podporu klíčových států pro dlouho vyjednávanou obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur, píše bruselský web Politico.

Návrh počítá s tím, že část rezervy určené původně na pozdější krizové výdaje bude zpřístupněna už na začátku rozpočtového období po roce 2028. Francie i Itálie, které patří k největším odpůrcům dohody kvůli obavám svých farmářů, krok okamžitě přivítaly a jejich lídři si jej připsali jako vlastní úspěch.

Podle Bruselu má jít o důkaz, že Komise naslouchá venkovu a bere vážně obavy z levnějších dovozů masa, cukru či sóji z Latinské Ameriky.

Šéfka EKŠéfka EK

Nejvlivnější ženou světa je Ursula von der Leyenová, Češka se v žebříčku neobjevila

Odborníci na rozpočet však varují, že jde o zásadní ústupek na úkor flexibility. Peníze totiž nejsou nové – jen se přesouvají z krizového „polštáře“, který měl EU umožnit rychle reagovat na budoucí otřesy.

„Zemědělství tím vysaje veškerou zbývající flexibilitu rozpočtu,“ upozorňuje analytička Eulalia Rubio z think-tanku Jacques Delors Institute,jíž cituje Politico. Podle ní se tím oslabuje schopnost Unie reagovat na jiné priority, například podporu chudších regionů nebo strategických průmyslů.

Projev zoufalství

Napětí bylo patrné i na mimořádném jednání ministrů zemědělství v Bruselu, svolaném po nedávných protestech farmářů. Komisaři mluvili o ochraně trhu, pojistkách a bezprecedentní úrovni podpory.

Reakce samotných zemědělců ale zůstaly chladné. Irská farmářská asociace označila návrh za „projev zoufalství“ a zdůraznila, že přesunutí dříve slíbených peněz není totéž co skutečné navýšení rozpočtu.

Na barikádáchNa barikádách

Češi vedou vzpouru proti von der Leyenové. Jde jim o budoucnost evropského průmyslu

Skepsi sdílejí i evropské zemědělské think-tanky. Připomínají, že uvolnění prostředků je dobrovolné a bude záležet na vládách, zda je skutečně přesměrují k farmářům. To může vést k nerovnostem mezi státy a dále oslabit společný charakter zemědělské politiky EU.

Zda tento finanční manévr skutečně přesvědčí váhající státy, především Itálii, aby dohodu s Mercosurem podpořily, ukáže až hlasování v nejbližších dnech.

Jisté ale je, že Komise za obchodní průlom platí vysokou cenu: vzdává se části rozpočtové volnosti, kterou chtěla mít k dispozici pro krize budoucnosti.

Zpravodajské službyZpravodajské služby

Chce von der Leyenová svou vlastní rozvědku? Kritici mluví o „bruselské CIA“