Veřejné finance zůstávají v problémech bez ohledu na to, zda loňský schodek státního rozpočtu činil 250, nebo 290 miliard korun. Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky jde spíš o politickou interpretaci než o skutečný vliv na hospodaření státu.

Rozdíl mezi oběma čísly tvoří zhruba 40 miliard korun z evropských peněz, které nestihly přijít do konce roku a dorazily až v lednu. „Výsledek je špatný v obou případech. Není podstatné, které číslo si kdo vybere,“ říká Peterka v našem ekonomickém podcastu.

Upozorňuje, že nižší deficit nevznikl díky kvalitnímu plánování, ale především díky rychlejšímu růstu ekonomiky, který zvýšil daňové příjmy.

Podle Peterky byl rozpočet špatně připravený a obsahoval nadhodnocené příjmy i podhodnocené výdaje, na což dlouhodobě upozorňovala Národní rozpočtová rada. Pokud by ekonomika nerostla tak rychle, byl by schodek výrazně vyšší.

Skepticky se hlavní ekonom XTB staví i k plánům nové vlády držet deficit pod třemi procenty HDP kombinací ekonomického růstu a lepšího výběru daní. Znovuzavedení EET považuje za nástroj s omezeným přínosem a varuje před strategií, která spoléhá na to, že růst vyřeší strukturální problémy rozpočtu.

Smysl podle něj dává zadlužování pouze v případě dlouhodobých investic do infrastruktury, energetiky, vzdělání či zdravotnictví. „Problém je, pokud se deficit používá na běžnou spotřebu státu. Rostoucí dluh pak omezuje budoucí manévrovací prostor,“ dodává.