Matěj Novák, CEO platební společnosti EasyChange
koláž Hrot24 / Shutterstock.com / archiv Matěje Nováka (publikováno se svolením)
Platby bez karet
Rozhovor
Evropa hledá cestu z dominance Visy a Mastercardu. AI změní finance víc než mobilní bankovnictví, říká Novák z EasyChange
Platební karty dnes vládnou obchodu, ale jejich dominance nemusí být věčná. Podle Matěje Nováka, zakladatele a CEO fintechové společnosti EasyChange, se Evropa snaží otevřít prostor okamžitým platbám a novým modelům, zatímco umělá inteligence začne postupně přebírat rutinní finanční rozhodování za uživatele i firmy.
šéfredaktor
Svět fintechu se v posledních letech mění rychleji než kdy dřív. To, co ještě nedávno působilo jako technologická hračka pro nadšence, dnes používáme denně – od plateb mobilem přes okamžité převody až po investiční aplikace v telefonu.
Zároveň ale sílí tlak regulátorů, přibývá konkurence a na scénu vstupuje umělá inteligence, která má ambici zásadně proměnit způsob, jakým s penězi zacházíme. Rok 2026 se tak rýsuje jako další zlomový bod, kdy se bude rozhodovat, kdo dokáže nové trendy využít, a kdo naopak zůstane pozadu.
O tom, co nás ve fintechu čeká, kam směřují platby, digitální měny a evropské snahy o vlastní alternativy ke kartám, mluví v rozhovoru Matěj Novák, zakladatel a generální ředitel fintechové společnosti EasyChange.
Vysvětluje v něm, proč bude hrát stále větší roli automatizace a AI, proč se digitální euro zatím běžných lidí netýká a co by se muselo stát, aby Evropa dokázala skutečně narušit dominanci Visy a Mastercardu. Zároveň přibližuje, jak se na tyto změny připravuje jeho firma a jaké příležitosti i rizika vidí v následujících letech.
Co očekáváte ve fintechu pro rok 2026? Co bude trhu dominovat?
Rok 2026 bude ve fintechu ve znamení dalšího výrazného posunu směrem k automatizaci a integraci finančních služeb do každodenního života.
Zásadní roli začne hrát umělá inteligence, zejména AI agenti, kteří budou schopni autonomně provádět platby, nákupy nebo správu financí. Bankovní a platební služby se díky AI výrazně posunou směrem k hyperpersonalizaci a větší efektivitě.
Silným trendem zůstanou také embedded finance, tedy situace, kdy se finanční služby stanou přirozenou součástí nefinančních platforem. Typickým příkladem je možnost sjednat pojištění nebo financování přímo v e-shopu bez nutnosti přecházet do bankovní aplikace.
V oblasti kryptoměn a stablecoinů očekáváme další rozšiřování jejich globální adopce, zejména v kombinaci s postupně se zpřesňující regulací v rámci MiCA. Zároveň dojde k výrazné konsolidaci celého sektoru. Velká část současných projektů nepřežije, případně se přesune mimo regulovaný trh. Tento proces vyvrcholí pravděpodobně v létě 2026.
Mimo tyto trendy bude obecně pokračovat napříč fintechovým trhem konsolidace. Menší hráči budou dále pohlcováni většími, což je trend, který sledujeme prakticky každý rok, ale jeho tempo se bude zvyšovat.
Digitální euro se často skloňuje jako odpověď na americkou dominanci v platebních systémech. Vidíte ho spíš jako revoluci, nebo jako projekt, který může snadno ztroskotat na národních zájmech a obavách o soukromí?
Realisticky vzato je digitální euro stále velmi vzdálený projekt. Podle oficiálních vyjádření Evropské unie by jeho případné zavedení mohlo nastat nejdříve po roce 2029.
Zároveň ještě ani neprošlo schválením ze strany zákonodárců a teoreticky se může stát, že se celý proces protáhne nebo vůbec nedojde k realizaci.
Velká část současných projektů nepřežije, případně se přesune mimo regulovaný trh.
V roce 2026 se o digitálním euru můžeme bavit spíše na úrovni odborných debat a konceptů. Pro běžný trh ani spotřebitele zatím nepůjde o praktické téma s reálným dopadem.
Evropské instituce silně tlačí okamžité platby a otevřené bankovnictví. Jak velkou šanci mají tyto nástroje nahradit karetní platby v běžném obchodě? Co musí udělat, aby to pro obchodníky bylo nejen bezpečné, ale i výhodnější?
Evropská regulace se dlouhodobě snaží oslabit dominanci karetních schémat a podporuje alternativní platební metody, například okamžité platby nebo platby prostřednictvím QR kódů. Zkušenost v praxi je ale zatím jiná.
Drtivá většina plateb dnes probíhá u platebních terminálů, ať už fyzickou kartou, mobilem nebo chytrými hodinkami. To vše ve výsledku znamená využití sítí Visa nebo Mastercard.
Paradoxně právě rozmach jednoduchých a rychlých plateb přes mobilní zařízení vedl k ještě větší oblibě karetních plateb, nikoli k jejich ústupu.
Aby se alternativy prosadily, musí nabídnout obchodníkům jasnou kombinaci nižších nákladů, jednoduché integrace a bezproblémového uživatelského zážitku. Bez toho zůstanou spíše doplňkem než plnohodnotnou náhradou karet.
Když se podíváte do budoucnosti – řekněme na horizont pěti až sedmi let – myslíte, že Evropa bude mít skutečně funkční a masově používanou vlastní alternativu ke kartám? A co by byl podle vás „bod zlomu“, který by uživatele i obchodníky přesvědčil?
V delším horizontu si takový scénář dokážu představit, ale jen za určitých podmínek. Zásadní by byla integrace okamžitých plateb přímo do chytrých mobilních telefonů a dalších nositelných technologií.
Pokud by se podařilo dostat platby založené například na QR kódech do formátu NFC a zároveň by Apple nebo Google umožnili jejich plnohodnotnou autorizaci ve svých systémech, mohl by to být skutečný bod zlomu.
Drtivá většina plateb dnes probíhá u platebních terminálů.
V takovém případě by se karta jako prostředník stala zbytečnou a karetním schématům by reálně začalo hrozit vytlačení z běžných plateb.
Co konkrétně přinese rok 2026 vaší firmě a vašemu byznysu?
Pro EasyChange by měl být rok 2026 především obdobím zahraniční expanze, pokud nedojde k zásadním geopolitickým událostem, jako je například eskalace válečných konfliktů.
Vidíme, že naši klienti z České republiky ve stále větší míře expandují do zahraničí. Naším cílem je být jejich finančním partnerem i na těchto nových trzích.
