Českej kapitál
Andrej Hájek (FLO): AI není hrozba, ale šance. Bez dlouhodobé strategie digitalizace ČR zůstaneme na okraji
Když digitální konzultační agentura FLO vyhrála tendr Porsche pro 28 zemí, nebyl to příběh o náhodě, ale o vytrvalosti. Andrej Hájek popisuje, že samotnému výběrovému řízení předcházely měsíce příprav – a pak přišla téměř devítiměsíční soutěž ve čtyřech kolech.
Další podcasty
„Bylo to náročné. Konkurence byla veliká, potkávali jsme se s velkými západoevropskými hráči, kteří mají obrovské portfolio a renomé. Porsche si vybírá partnera na pět let, takže risk je pro ně obrovský,“ vysvětluje.
V tomhle typu tendru nejde jen o hezkou prezentaci – ale o důvěru, že agentura ustojí dlouhou trať.
Jak se s malým týmem poráží velká mašina
Zajímavé je, kolik lidí FLO do tak velkého tendru angažuje. Ne desítky, ale jednotky. „Typicky tři až pět lidí. Sázíme na efektivitu a kreativitu. Dobrý nápad dokáže zázraky,“ říká Hájek.
Je to typický model „butikové“ agentury: menší, ale agilní tým, který umí rychle lépe mířit, než velká struktura, kde se kreativita občas utopí v procesech.
Co FLO pro Porsche dělá
Spolupráce s Porsche nezačala rovnou na úrovni 28 zemí. Nejprve šlo o Česko, kde FLO pomáhá s lokálními kampaněmi už přes dva roky. Teď ovšem přichází další liga: strategie, kreativní kampaně, lokalizace komunikace, sociální média, influencer marketing – napříč střední a východní Evropou.
„Je to široké spektrum služeb. Od strategie až po exekuci na sociálních sítích,“ shrnuje Hájek.
Data a AI jako tichý „gamechanger“
Co FLO odlišilo v tendru? Energie, kreativita a – trochu překvapivě – technologická část byznysu. Podle Hájka rozhodovala schopnost pracovat s daty a využívat AI sofistikovaněji než jen jako generátor nápadů.
„Nejde o to říct ChatGPT ‘udělej strategii pro Porsche’. Klienty zajímá práce s výsledky, analýza dat, technologie a jejich dopad na kampaně,“ zdůrazňuje.
Luxusní značka typu Porsche funguje víc jako soubor různých cílovek než jednolitý segment: každé auto má vlastní publikum, jiný příběh a jiný jazyk. U elektromobilů to platí dvojnásob – marketing musí reagovat na „novou“ zákaznickou mentalitu.
Čína na obzoru, ale zatím v dálce
Otevírá zakázka Porsche FLO dveře i k novým automobilkám? Třeba k čínským výrobcům elektromobilů, kteří se valí do Evropy? Hájek je opatrný: zatím je brzy. Většina velkých strategií se pořád rodí v centrále značek a lokální partner se hledá až později.
Ale zároveň dodává, že firmy, které chtějí v Evropě uspět, lokalizaci potřebují. A pokud jsou vyspělé, hledají partnera, který už se orientuje v místním trhu i v mentální mapě zákazníků.
16 let v Austrálii: jak vypadá stát, který digitalizaci opravdu chce
Hájkova australská zkušenost je v rozhovoru jeden z nejvýraznějších kontrastů. Před patnácti lety byla Austrálie v digitální transformaci o pět až deset let před Českem. A klíč nebyl v technologii, ale ve státní misi.
Austrálie vytvořila ministerskou pozici pro digitalizaci i agenturu, která změny tlačila. Za tři až čtyři roky bylo vidět obrovské zrychlení – od digitální identity přes online licenci až po kompletní ekosystém služeb pro občany.
„Obyčejný člověk řeší skoro všechno přes jednu aplikaci. A úřady sdílejí data, takže nemusíte pořád dokola vyplňovat stejné formuláře,“ popisuje.
Regulace sociálních sítí: progresivní krok, který Evropa sleduje
Austrálie je podle Hájka zároveň extrémně progresivní v regulacích. Jako příklad uvádí omezení sociálních sítí pro děti do 16 let. Zavedla ho jako první stát svého typu – a i když to vyžaduje od platforem nákladné ověřování věku, směr je jasný.
„Je to iniciativa pro veřejné dobro. Najít správný balans je těžké, ale mentalita v Austrálii je komunitní. To rozhodování to táhne,“ říká.
AI Act: evropský reflex „nejdřív regulovat“
Rozhovor se přirozeně stočí k AI Actu a tomu, jak se na něj české firmy připravují. Hájek vidí zásadní rozdíl v přístupu:
Austrálie nejdřív inovuje a pak regulaci upraví podle praxe.
EU má tendenci nejdřív regulovat a teprve pak čekat, co se stane v reálném světě.
„Austrálie pracuje se sandboxy – bezpečnými testovacími prostředími, kde se technologie ověřují s menším rizikem. EU o sandboxy usiluje taky, ale chybí tomu jasnější kontury a konzistence,“ popisuje.
Jsou české firmy na AI Act připravené? Spíš ne
Chuť zavádět AI podle něj českým firmám nechybí. Co ale chybí, je reálná připravenost na regulační rámec: procesy, reporting, kategorizace rizik, práce se senzitivními daty a vyhodnocování dopadů.
„Firmy podceňují, co to obnáší. Většina čeká na enforcement. Dokud je to ‘jen doporučení’, tak se to často neřeší,“ říká Hájek.
Výjimky zatím nevidí – firmy, které by měly 80% připravenost, jsou spíš rarita.
Inovace v Česku: talent je, ale utíká
Česko má podle Hájka kvalitní technologické lidi – vývojáře, konzultanty, inženýry. Problém je dvojí:
škálovatelnost (málo projektů globálního rozsahu),
odliv top talentů na Západ, kde jsou větší výzvy i kapitál.
Unicorny tu sice máme (Rohlík, Kiwi, Make…), ale systém je nepodporuje dlouhodobě a masově. Největší rozdíl je v investicích do R&D: Česko dává okolo 1,8 % HDP, západní země téměř 3 %.
Byrokracie jako brzdný padák – ale pokrok existuje
Na otázku frustrací Hájek zmiňuje denní drobnosti: razítka, papíry, fyzické kopie smluv. Zároveň uznává zlepšení – třeba bankovní identitu, která lidem reálně ulehčila život.
Podstata ale zůstává: stát dělá pokrok, jen pomalu. A inovace vyžadují tempo.
Vzkaz mladým: jeďte ven, ale vraťte se
Hájkův závěr je vyvážený. Zahraniční zkušenost dává globální rozhled a vyčistí perspektivu. Ale region potřebuje návraty.
„Nebát se. Věřit tomu, že se to tu přelomí. Talentu je tu neuvěřitelně moc a byla by škoda ho jen vyvážet,“ uzavírá.
