Barbora Paulovič Deckerová, prezidentka společnosti Microsoft pro střední Evropu a střední Asii
Foto: Hrot24 / Microsoft
Lidská moudrost v éře umělé inteligence
Debata o umělé inteligenci často zní jako varování před koncem lidské práce. Historie ale ukazuje, že technologické zlomy lidskou tvořivost neničí – naopak ji nutí růst, měnit se a znovu definovat svou hodnotu. Stejně jako kdysi fotografie proměnila malířství, dnes AI přetváří roli lidí, lídrů i firem.
Barbora Paulovič Deckerová
Když se v 19. století objevil fotoaparát, mnozí malíři se obávali, že jejich řemeslo skončí. Realitu dokázal zachytit přesněji a rychleji než oni – proč by svět potřeboval malíře? Historie jim ale ukázala, jak moc se mýlili. Malířství nezemřelo, změnilo se. A s ním i definice toho, v čem spočívá lidská tvorba a hodnota.
Dnes, kdy debatujeme o umělé inteligenci, slyšíme podobné obavy. Jenže stejně jako fotoaparát neukončil malířství, ani AI nenahradí člověka. Pouze – stejně jako tehdy – od základu promění lidský potenciál a donutí nás znovu definovat, v čem spočívá naše jedinečná hodnota.
Data z Microsoft Work Trend Index 2025 ukazují, že se těžiště práce rychle přesouvá od rutinních úkolů k rozhodování, které technologie udělat neumí. 80 % pracovníků říká, že jim chybí čas či energie na splnění úkolů – a právě zde má inteligentní automatizace ohromný potenciál. Firmy, které AI adoptují nejrychleji, jsou dvakrát spokojenější a devadesát procent zaměstnanců v nich má více času na práci, která dává smysl.
Průzkumy zároveň odhalují fenomén nazývaný „propast ambicí“. Lidé, kteří aktivně využívají AI, se popisují jako sebevědomější a motivovanější. McKinsey přitom ukazuje, že zaměstnanci využívají AI až třikrát více, než si jejich vedení myslí. Jinými slovy: technologie už ve firmách žije, jen ji ne všichni vědomě vedou.
A právě tady začíná nová role lídrů. Naším úkolem už není jen řídit efektivitu a kontrolovat výsledky. Naším úkolem je stát se architekty budoucnosti, ve které technologie slouží lidstvu, ne naopak. Důležité je pochopit, v čem budou vždy lepší lidé – například v etice, vztazích nebo empatii – a co svěřit strojům.
Microsoft i McKinsey zároveň upozorňují na nový koncept agent boss – manažera digitálních kolegů. Už dnes 28 % vedoucích plánuje najímat specialisty na návrh a optimalizaci AI agentů a v pionýrských firmách je tento podíl ještě vyšší.
Éra umělé inteligence není soubojem člověka proti stroji. Je to příležitost k renesanci toho, co je v nás lidech nejlepší. Technologie přináší rychlost a kapacitu, ale směr, význam a etické hranice určujeme my.
Musíme pěstovat kulturu, kde přiznat „učím se za pochodu“ není známkou slabosti, ale odvahy – a kde je psychologické bezpečí základem pro inovace. K tomu patří nejen školení, po kterém volá 48 % zaměstnanců, ale i férová pravidla pro bezpečné a etické zavádění, protože polovina lidí má obavy z nepřesnosti, kybernetických rizik a narušení soukromí.
Takže otázka není, jestli nás AI nahradí. Otázka je, jak díky AI budeme lepšími lídry, lidmi, kolegy. Pokud se nám podaří propojit lidskou moudrost s digitální inteligencí, nebude AI jen nástrojem produktivity, ale katalyzátorem nové éry lidské tvořivosti a spolupráce.
Tak směle do toho – a nebojte se, malířství taky přežilo.
Autorka je prezidentka společnosti Microsoft pro střední Evropu a střední Asii
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
