Trumpovy tři energetické priority samy o sobě dávají smysl, dohromady se ale prosazují jen obtížně
Shutterstock.com
Paradox rozhodování
Trump chtěl levnou energii a dominanci USA. Jeho vlastní energetická politika se ale začíná lámat
Americké ropné a plynové firmy zůstávají opatrné, ceny jsou slabé a globální trh přeplněný. Trumpova energetická agenda tak naráží na vlastní limity.
editor
Energetická agenda Donalda Trumpa se začíná dostávat do vnitřního rozporu. Zatímco prezident prosazuje levnou energii pro Američany, posílení „energetické dominance“ USA a podporu domácího ropného a plynového průmyslu, tyto cíle se v praxi stále častěji střetávají.
Píše o tom globální energetický web Oilprice.com. Podle něj se levná energie a globální dominance ještě dají sladit. Nižší ceny ropy podporují spotřebu doma i v zahraničí a zároveň zvyšují konkurenceschopnost amerických exportů.
Washington tomu pomáhá sankcemi proti Rusku, tlakem na Indii, aby omezila dovoz ruské ropy, i snahou znovu otevřít venezuelský ropný sektor. Výsledkem je rostoucí podíl americké ropy na světovém trhu.
Ještě výraznější je americká pozice u zkapalněného zemního plynu (LNG). Spojené státy se loni staly první zemí, která vyvezla přes 100 milionů tun LNG, především do Evropy.
Paradoxně však právě EU přijala přísnější metanovou regulaci, která může americké dodávky prodražit. Americký ministr energetiky Chris Wright i Katar proto vyzývají k jejímu zmírnění.
Problém nastává u třetího cíle: podpory domácího energetického průmyslu. Ropné a plynové firmy totiž z nízkých cen netěží. Slabé ceny a obavy z převisu nabídky vedou společnosti k opatrnosti, omezení investic a přísné kapitálové disciplíně. To následně brzdí růst produkce, tlačí ceny zpět nahoru a podkopává slib levné energie i exportní dominance.
Boom těžby nenastal
Přestože jsou USA největším producentem ropy a plynu na světě, firmy se po Trumpově zvolení nevrhly do masivního vrtání. Opatrnost se stala novým standardem, zdůrazňuje web Oilprice.com.
Nejistota, jaká energetická politika přijde po skončení Trumpova mandátu, odrazuje investory. I proto Exxon označil Venezuelu za „neinvestovatelnou“, přestože Bílý dům vyzývá ropné giganty k masivním investicím.
Podle analytiků Wood Mackenzie globální investice do těžby loni klesly a letos mají klesat dál, včetně USA. Důvodem jsou nejen politická rizika, ale i očekávání nadbytku ropy na trhu a tvrdá konkurence ze strany OPEC+ a dalších producentů.
Ani energetická dominance není bez komplikací. U LNG jsou USA silně navázány na Evropu, která odebírá více než polovinu amerického vývozu. V ropě je konkurence ještě tvrdší a trh je podle většiny analytiků už dnes přesycený.
Trumpovy tři energetické priority tak samy o sobě dávají smysl, dohromady se ale prosazují jen obtížně – protože úspěch jedné často znamená oslabení jiné.