Centrála SNIS v srbském Bělehradě
Shutterstock.com
Maďarský energetický tah: MOL chce ovládnout srbský ropný trh
Když se geopolitické šachy střetnou s energetickými zájmy, výsledkem je obchod, který může přepsat mapu moci ve střední a jihovýchodní Evropě. Maďarský energetický gigant MOL Group oznámil, že podepsal předběžnou dohodu o koupi 56,15% podílu ve společnosti Naftna Industrija Srbije (NIS) — dominantním hráči na srbském ropném trhu, který je aktuálně pod americkými sankcemi kvůli svému ruskému vlastnictví.
šéfredaktor
Transakce, která je zatím podmíněná souhlasem amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), má být završena do konce března. A nejde jen o ekonomiku – jde o vliv, o regionální stabilitu a o to, kdo bude diktovat podmínky v jednom z nejvýbušnějších koutů Evropy.
Hra o ropu, vliv i důvěru
NIS, která provozuje jedinou srbskou rafinerii, má v zemi téměř monopolní postavení. Když MOL Group mluví o posílení svého regionálního postavení, není to planá fráze. „Jako spolehlivý regionální dodavatel energií chceme přispět k rozvoji střední a jihovýchodní Evropy,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel MOL Group Zsolt Hernádi. V překladu: Maďarsko, často kritizované za svou neochotu přerušit vztahy s Moskvou, nyní stojí před příležitostí získat nadvládu nad strategickou infrastrukturou, která dosud ležela v ruských rukou.
Zatímco Washington loni přistoupil k sankcím proti NIS jako součást širšího zásahu do ruského energetického sektoru, Srbsku byla ponechána výjimka — do 24. března může s americkým svolením hledat nové vlastníky. MOL se tak dostává do složitého diplomatického tanga, v němž musí vyhovět jak Spojeným státům, tak vlastním zájmům, a zároveň nepřekročit příliš nápadně tenkou čáru s Moskvou.
Arabský partner a srbský podíl
Do rovnice ale přibývá další hráč: státní ropná společnost Spojených arabských emirátů ADNOC. Ta podle Hernádiho s MOL Group jedná o vstupu do transakce jako menšinový akcionář. Zpráva, která naznačuje, že MOL nehledá jen byznysový zisk, ale i mezinárodní záruku důvěryhodnosti – partner z Blízkého východu může zmírnit západní obavy z další maďarsko-ruské šachové partie.
A nejen MOL z toho může profitovat. Srbská ministryně energetiky Dubravka Đedović Handanović oznámila, že očekávaná dohoda zvýší státní podíl v NIS o dalších 5 procentních bodů – ze současných 29,87 %. Symbolické gesto, ale politicky významné. Bělehrad, který sice formálně usiluje o vstup do Evropské unie, ale zároveň se odmítl připojit k sankcím proti Rusku, lavíruje mezi Východem a Západem s typickou balkánskou pružností.
Historie, která se vrací
Celý příběh má kořeny hluboko v minulosti. Srbský stát prodal většinový podíl v NIS Rusku v roce 2008, kdy geopolitické napětí kolem Ukrajiny bylo ještě jen tlumeným šumem a Balkán hledal zahraniční investory s otevřenou náručí. Tehdejší prodej proběhl za výhodných podmínek pro ruskou stranu a byl od počátku terčem kritiky. Dnes se karta obrací – pod tlakem sankcí se Moskva možná bude muset stáhnout, a energetické vakuum rychle vyplní někdo jiný.
MOL si tak dělá zálusk na víc než jen ropnou rafinerii. Jde o strategické postavení v regionu, který balancuje mezi bezpečnostní nejistotou a ekonomickou transformací. A právě proto bude souhlas OFAC víc než jen formální razítko. Bude to signál, že i uprostřed sankcí, rozdělené Evropy a energetických krizí existuje prostor pro nové aliance – pokud jsou dostatečně šikovné.
