Obrat skupiny se blíží osmi miliardám
koláž Hrot24 / Canva / Shutterstock.com / Partners Banka / Berenika Slánská
Partners zažívá rekordní rok. Obrat skupiny se blíží osmi miliardám
Investice, bankovnictví i poradenství táhly finanční skupinu Partners k dalšímu rekordnímu roku. Obrat skupiny výrazně vzrostl, dařilo se nové bance i investičním fondům a vedení už mluví o dalším miliardovém růstu v roce 2026.
Redaktor junior
Finanční skupina Partners má za sebou rekordní rok. Podle neauditovaných výsledků přesáhl obrat skupiny v roce 2025 hranici šesti miliard korun, což znamená meziroční růst zhruba o čtvrtinu. Pokud se započítají i společnosti v širší skupině včetně Partners Banky, vyšplhal se obrat téměř na osm miliard korun, tedy o třetinu více než o rok dříve. Skupina plánuje, že v roce 2026 přidá na obratu další miliardu.
Hlavním tahounem růstu byly investice. Nejrychleji rostly Partners investiční společnost, nemovitostní fondy Trigea a Merity a penzijní společnost Rentea, jejichž společný obrat poprvé překonal miliardu korun. Skupina navíc na podzim posílila investiční byznys o nový projekt Aspire 11, zaměřený na private markets.
„V investicích jsme loni překonali hranici 100 miliard korun v aktivech pod správou i v administraci v investicích a penzích,“ uvedl ředitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec.
Přes miliardu korun obratu se dostala také životní pojišťovna Simplea, která dosáhla 1,2 miliardy korun. Stejnou hranici překonaly i zahraniční společnosti skupiny působící na Slovensku a v Rumunsku. Téměř polovinu celkového obratu skupiny nadále tvoří finančně poradenská společnost Partners. „Naši poradci překonali miliardu korun provizního obratu jen v samotném segmentu investičního poradenství a zprostředkování. Více než 1,1 miliardy korun dnes tvoří provizní příjem ze správy kmenů — investice, pojištění, penze i bankovní produkty. Je vidět, že dlouhodobá péče o klienty dává smysl,“ řekl Borkovec během tiskové konference.
Výrazně rostla i Partners Banka. Na konci loňského roku měla 162 tisíc klientů a spravovala depozita ve výši 41 miliard korun. Zájem přitáhla zejména služba plateb v zahraničí bez přirážek k měnovému kurzu, banka zároveň připravuje spuštění multiměnového účtu.
Hospodaření celé skupiny by se podle očekávání mělo před zdaněním pohybovat kolem 900 milionů korun, a to ještě bez započtení budovatelské ztráty spojené se startem banky.
Hypotéky rostou objemem, ne počtem
Nové klienty přinesl také start hypoték na jaře 2025 — úvěrové portfolio banky na začátku letošního roku překonalo pět miliard korun.
Hlavní nárůst přinesl výrazný růst objemu hypoték, nikoli však jejich počtu. Průměrná hypotéka dosáhla v prosinci 4,27 milionu korun. „Byty jsou drahé a objem hypoték roste hlavně kvůli cenám nemovitostí,“ upozorňuje obchodní ředitel skupiny Partners Jan Brejl. Zároveň neočekává výraznější zlevňování hypoték. Podle něj bude Česká národní banka držet sazby na současné úrovni, 3,5 procenta kvůli kontrole inflace.
Hypoteční trh podle Brejla produktově stagnuje, mimo jiné kvůli regulaci. Hlavními trendy zůstávají digitalizace procesu a letošní vlna refinancování, kdy velkému objemu úvěrů končí fixace. „Banky budou muset výrazně aktivovat retenční oddělení. Bude zajímavé sledovat, jaké podmínky nabídnou stávajícím klientům,“ dodává.
Trhy 2026: Nesázet vše na umělou inteligenci
Dle ekonomů skupiny ukázal loňský rok, že ani akcie spojené s umělou inteligencí nerostou donekonečna. Právě technologické tituly výrazně zvýšily volatilitu trhů.
„Investoři si čím dál častěji kladou otázku, zda masivní investice do AI přinesou poskytovatelům odpovídající zisky. Monetizace umělé inteligence je dnes jedno z hlavních investičních témat,“ pokládá ekonom Partners Martin Mašát otázku, zda se investice do generativní umělé inteligence vyplatí.
Vlivem geopolitické situace je stále rizikovější investice do dolaru. Ten se loni propadl o 15 procent a s nejistou situací například s Grónskem by mohl trend propadu dále pokračovat.
Naopak se dařilo středoevropským akciím. „Česká burza například narostla o 50 procent,“ hodnotí na konferenci Mašát a zdůrazňuje, že na burzu vstupuje i Strnadova zbrojní společnost CSG.
Výkonnost akciových fondů se loni pohybovala v širokém rozpětí od nuly až po více než 20 procent ročně. Pro rok 2026 se očekává průměrné zhodnocení kolem 10 procent, rozdíly mezi fondy ale zůstanou výrazné. Mašát doporučuje nesázet vše na jeden sektor a hledat firmy, které z boomu AI profitují nepřímo. Mezi zajímavé oblasti podle něj patří bankovnictví, zdravotnictví, energetika, menší firmy, bitcoin a také trhy jihovýchodní Asie, například Indie, Jižní Korea nebo Čína, které těží z rychlé digitalizace a mladé populace.
