Znečištění nad Paříží

Znečištění nad Paříží

Shutterstock.com

Emise ve Francii klesají. Na uhlíkovou neutralitu to ale nestačí

Francie v roce 2025 vypustila méně skleníkových plynů než o rok dřív – ale radost je předčasná. Podle prognostického barometru organizace Citepa, zveřejněného v úterý 13. ledna ráno, by země na svém území emitovala o 5,8 milionu tun CO₂ méně než v roce 2024. To odpovídá snížení o 1,6 %. Jenže je to skoro třikrát pomalejší rytmus, než jaký je potřeba pro cestu k uhlíkové neutralitě.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Je to zároveň lepší výsledek, než s jakým se ještě před pár měsíci počítalo. Přesto zůstává daleko za tím, co si Francie sama stanovila: aby splnila sliby do roku 2030 v rámci nové Národní nízkouhlíkové strategie, musí emise snižovat v průměru o 4,6 % ročně. Z jiného úhlu pohledu: země zpomaluje přesně ve chvíli, kdy by měla zrychlit.

Průmysl klesá, ale hlavně proto, že se méně vyrábí

Kde se emise brzdí nejvíc? V průmyslové výrobě a stavebnictví: tady Citepa eviduje pokles o 3,4 %. Má to ale háček. Podle organizace je to spojeno s „diminution continue de l’activité“ – tedy s pokračujícím útlumem aktivity, zejména v oborech, které tradičně patří k největším znečišťovatelům: chemie, cement a metalurgie. Jinými slovy: číslo může vypadat povzbudivě, aniž by nutně dokazovalo hlubší proměnu nebo trvalý přechod těchto odvětví.

Druhým sektorem s výraznějším snížením je zemědělství. I tady však vysvětlení není technologický skok, ale prostší mechanismus: pokles je „hlavně spojený“ se snížením stavu skotu. Úbytek krav se tak promítá do emisní bilance rychleji než systémové změny.

Elektřina nízko, doprava a budovy pozadu

Citepa si všímá také mírného poklesu emisí spojených s výrobou elektřiny. Ta je ve Francii už dnes „silně dekarbonizovaná“ díky významu jádra a růstu obnovitelných zdrojů. Efekt je ale tlumený očekávaným zvýšením v rafinaci uhlovodíků, kde se v roce 2025 čeká „reprise d’activité“, tedy obnovení aktivity.

A pak je tu nepříjemná konstanta: největší skluz v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku nesou doprava, budovy (vytápění, klimatizace…) a energetika. Navíc je potřeba držet v hlavě ještě jednu poznámku k metodice: uvedená čísla se týkají pouze znečištění vyprodukovaného na národním území, nikoli celkové stopy Francie spojené se spotřebou dováženého zboží.

Francouzské zpomalení má i evropské echo. Nedávno zveřejněné odhady pro Německo mluví o tom, že v roce 2025 snížilo vlastní emise jen o 1,5 %, podle odhadu expertní skupiny Agora Energiewende citované agenturou AFP. Evropská unie míří k cíli −90 % do roku 2040 oproti roku 1990; v roce 2023 byla na −37 %.