Slovensko se v novém evropském žebříčku atraktivity trhu práce ocitlo na samém chvostu. Studie think-tanku Conference Board, která hodnotí nejlepší a nejhorší země Evropy pro nábor zaměstnanců v roce 2026, řadí Slovensko po bok Řecka, Chorvatska, Polska, Kypru a Bulharska.

Všechny tyto státy získaly méně než 30 bodů ze 100 a patří mezi nejméně atraktivní destinace pro firmy, které chtějí v Evropě růst. O studii píše web Euronews.

Zatímco sever Evropy udává tempo, Slovensko se potýká s kombinací strukturálních problémů. Slabší produktivita, omezená schopnost přitahovat a udržet kvalifikované pracovníky a nedostatečné technologické zázemí výrazně snižují jeho konkurenceschopnost.

Pro zahraniční investory, kteří v Evropě drží přímé investice v hodnotě téměř 10 bilionů eur, jde o jasný varovný signál, zdůrazňují Euronews.

Po kom bude hlad?Po kom bude hlad?

Rok 2026 přinese tvrdý boj o lidi. Diplom už rozhodovat nebude, říká šéfka JenPráce.cz

Na opačném konci žebříčku stojí Dánsko, Švýcarsko a Irsko. Tyto země těží ze silného ekosystému dovedností, vysoké produktivity a důvěryhodných institucí.

Dánsko se stalo nejatraktivnějším místem pro nábor díky kombinaci kvalitní pracovní síly, podnikatelské kultury a relativně umírněných mzdových nákladů. Švýcarsko zase získalo plný počet bodů v oblasti talentů, i když vysoké životní náklady zůstávají pro firmy brzdou.

Montovny se těžko mění

Slovensko však na tento trend nenavazuje. Studie upozorňuje, že země střední a jihovýchodní Evropy se často nedokážou posunout od montážních a nákladově orientovaných modelů k ekonomikám založeným na znalostech. To se projevuje nízkým skóre v oblasti konkurenceschopnosti pracovní síly i adaptability trhu práce.

Kontrast je patrný i ve srovnání s většími ekonomikami. Německo se sice dostalo do první desítky, ale i ono čelí demografickému úbytku pracovní síly a vysokým nákladům.

Pracovní trh v kriziPracovní trh v krizi

Tradiční nábor je mrtvý. Firmám chybí 200 tisíc lidí a klasické inzeráty selhávají, říká „lovec hlav“ Mikulášek

Francie a Itálie se pohybují až ve druhé desítce kvůli rigidní regulaci, slabé správě a pomalému zavádění inovací. Přesto jsou na tom výrazně lépe než Slovensko, které zůstává hluboko pod evropským průměrem.

Podle personalistů a manažerů, které Conference Board oslovil, hrají při rozhodování o expanzi klíčovou roli dostupné dovednosti, produktivita podpořená technologiemi a daňové zatížení práce.

Právě v těchto oblastech Slovensko dlouhodobě ztrácí. Bez výrazných reforem ve vzdělávání, digitalizaci a fungování státní správy tak hrozí, že jeho pozice mezi nejhoršími místy pro nábor v Evropě zůstane i po roce 2026.

Boom končí, byty chybíBoom končí, byty chybí

Nejdražší není materiál, ale práce. Stavebnictví jede na doraz, rok 2026 bude nejistý, varuje šéf Wienerbergeru