Ministryně financí Alena Schillerová
Michal Čížek / Hrot
Výdaje Česka
Komentář
Státním zaměstnancům bude líp. Ale co na to inflace a státní dluh?
Růst platů ve veřejném sektoru opět předbíhá soukromou sféru. Zatímco zaměstnanci státu slaví, ekonomové varují před dopady na inflaci, státní dluh i schopnost konsolidovat veřejné finance, píše v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Nová vláda od dubna masivně zvýší platy státních zaměstnanců a zdá se, že se rozdávačná politika vrací do kolejí z dob před inflací a za minulého mandátu kabinetu premiéra Andreje Babiše. Přestože ani předchozí vláda Petra Fialy nijak nešetřila, je to letos dost výrazný skok.
Zhruba 380 tisíc státních zaměstnanců dostane přidáno. U těch, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, tedy například úředníků či zaměstnanců v kultuře a nepedagogických pracovníků, to bude o deset procent.
U zdravotníků o šest procent. Zvýšením platových tabulek pak kabinet zvedne platy i v samosprávách.
Kromě toho už od Fialova kabinetu dostali od ledna přidáno zaměstnanci bezpečnostních složek a pedagogičtí pracovníci, kteří mají navýšení peněz dokonce garantováno zákonem.
Pro příslušníky bezpečnostních sborů proběhla valorizace platových tarifů o pět procent plus navýšení stabilizačního poplatku o čtyři tisíce korun na příslušníka.
Vojáci z povolání se dočkali růstu platových tarifů o patnáct procent v hodnosti svobodník a štábní praporčík a o deset procent v hodnosti poručík až armádní generál. Stabilizační příplatek a příspěvek na bydlení se zvýšil o 3560 korun.
Pedagogičtí pracovníci dostali přidáno v platových tarifech do sedmé platové třídy plošně dva tisíce korun a od osmé platové třídy se jim tabulkové platy zvedly o sedm procent.
Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci po závěrečném jednání s odbory o platech nechtěla říci, jaké budou dopady tohoto kroku do státního rozpočtu.
Minulá vláda tvrdila, že je tam na vyšší platy vyčleněno 27 miliard, ale ve skutečností v jejím návrhu státního rozpočtu celkový objem platů rostl o 21 miliard.
Současná ministryně se k této částce nehlásí, ale tvrdí, že polovina navýšení je kryta v novém rozpočtu a druhou polovinu si resorty musejí ušetřit ze svých výdajů.
Symbolické škrty a drahý stát. Babišův kabinet narazí na realitu rozpočtu
A vysoké zvýšení platů hájila skutečností, že reálné platy ve státním sektoru byly po vysoké inflaci na 93 procentech jejich hodnoty v roce 2021.
Ve skutečnosti ale šlo jen o kompenzaci nepřiměřeného růstu platů v předcházejícím období. V letech 2017 až 2021 se totiž průměrné státní platy zvedly z 29 tisíc na 40 tisíc, což nominálně vychází na růst o 39 procent při kumulativní inflaci ve stejném období o patnáct procent.
A vzhledem k tomu, že tou dobou rostly i počty státních zaměstnanců a erár nabíral, zvedalo to i mzdy v soukromém sektoru. Což bylo jednou z příčin toho, že pozdější inflace u nás byla vyšší než v jiných evropských zemích.
Je tedy otázkou, nakolik je validní argumentace, že investice do školství jsou investicí do naší budoucnosti.
I nyní předběhne růst státních platů přidávání v privátním sektoru. Erár poroste o více než sedm procent, zatímco očekávání růstu finančních odměn v celé ekonomice vychází podle aktuálních prognóz na pouhých pět procent.
Tlak ve firmách na zvyšování mezd kvůli vládní štědrosti zesílí. Tak abychom se nedivili, kam se cenová hladina vydá za dva či tři roky, pokud tahle velkorysost bude pokračovat.
Druhou stranou mince je skutečnost, že náklady na platy a náhrady státním zaměstnancům jsou po důchodech druhou nejvyšší výdajovou položkou rozpočtu.
Šetření ve složité fiskální situaci by tak mělo být normální. Ne, že bychom nepřáli zaměstnancům slušné platy, ale mohl by se přinejmenším konečně zastavit růst jejich počtu.
V letech první Babišovy vlády jich přibylo zhruba čtyřicet tisíc a za Fialy dalších šest tisíc. Je pravdou, že hlavně rostou počty učitelů a nepedagogických pracovníků.
Že by se ale za těch deset let nějak výrazně zlepšily výsledky českých žáků a studentů v mezinárodních srovnávacích testech, nelze říci. Je tedy otázkou, nakolik je validní argumentace, že investice do školství jsou investicí do naší budoucnosti.
Počty učitelů – ale i třeba policistů – mají přitom dále růst. Ministr vnitra Lubomír Metnar chce dalších pět tisíc policistů, ač máme jednoho policajta zhruba na 250 obyvatel, čímž patříme k nejvíce policejním státům v Evropě.
I ministr školství Robert Plaga mluví o nedostatku učitelů, ačkoli na každého z nich připadá čím dál méně žáků a studentů, a i zde patříme mezi evropské premianty.
Výdaje eráru na platy pro stále více státních zaměstnanců – navíc rostoucí vysokým tempem, a ještě na dluh – tak zřejmě i nadále budou dělat problém jakýmkoli pokusům o konsolidaci veřejných financí a stahovat pracovní sílu ze soukromého sektoru, který naříká už léta nad nedostatkem lidí.
