Andrej Babiš, premiér České republiky
Michal Čížek / Hrot
Méně úředníků, více výdajů
Symbolické škrty a drahý stát. Babišův kabinet narazí na realitu rozpočtu
Škrty na úřadech mají ukázat akčnost nové vlády. Rychle rostoucí mzdové náklady ve školství, bezpečnostních sborech i dalších sektorech ale znamenají, že chod státu bude dál výrazně dražší, píše v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Nová vláda už dobře mete. Důkazem má být i snižování počtu vládních úředníků k začátku roku 2026, které odhlasoval Babišův kabinet těsně před Vánoci v rámci nové systemizace.
Úřadu vlády od 1. ledna ubude 100 tabulkových míst pro úředníky. O 57 míst například zeštíhlí ministerstvo financí či o 41 míst ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem resorty společně s Úřadem vlády v nové systemizaci služebních a pracovních míst ruší 322 pozic.
„Pokračovali jsme v úsporách na straně státu. Proto jsme schválili novou systemizaci, kde každý resort dostal za úkol šetřit a hledat úspory. Řekli jsme si totiž, že hlavně budeme šetřit u sebe. A toto je jen začátek, první kolo,“ uvedl k tomu premiér Andrej Babiš.
„Nejsou to žádné čistky. My jen chceme být efektivní, chceme skutečně snižovat náklady státu, jak jsme se zavázali“ říká premiér.
Voliči, a nejen vládní koalice, taková slova vítají. I když jde zatím evidentně o symbolický krok, na němž se toho moc neušetří. Ze zhruba půl milionu státních zaměstnanců pracuje na vládních úřadech a v jejich složkách, jako je Finanční správa či Úřad práce, zhruba 73 tisíc lidí, a tak ty tři stovky nejsou skoro vidět. Navíc, jako obvykle, z nemalé části půjde o rušení neobsazených míst.
V tomto případě jde především o demonstraci akčnosti nové vlády. I proto, že její program s nějakým velkým šetřením na státních zaměstnancích nepočítá. Není to překvapivé.
V prvním premiérském období Andreje Babiše totiž prudce vzrostly počty státních zaměstnanců ze 445 tisíc na 482 tisíc. Největším dílem nešlo o úředníky, ale zejména o pracovníky ve školství a příslušníky ozbrojených složek.
Náklady daňových poplatníků se mezi roky 2017 a 2021 zvedly ze 162 na 239 miliard korun a jde od té doby o druhou nejvyšší výdajovou položku státního rozpočtu po důchodech.
Fialova vláda nastupovala s přesvědčením, že právě snižování počtu státních zaměstnanců bude pilířem nápravy veřejných financí a snižování deficitu.
Velmi brzy se ukázalo, že na to není dostatek odhodlání, protože sahat na učitele a nepedagogické pracovníky, přestože jich přibylo procentuálně mnohem více než žáků a studentů v regionálním školství, prostě koalicí neprošlo.
Početní exploze sice Fialova vláda zabrzdila a přibylo jen kolem šesti tisíc lidí placených erárem, ale spolu s růstem platů v celém státním sektoru se to vše prodražilo za čtyři roky skoro o padesát miliard.
Nová vláda už dobře mete. Důkazem má být i snižování počtu vládních úředníků k začátku roku 2026.
Minulá vládní koalice jen planě diskutovala o analýze agend svých úřadů, od níž se mělo odvíjet významné snižování počtu úředníků. Nepřekvapivě to nikam nevedlo. Úředníkům platy přitom reálně nerostly. Zato se zvedaly mzdové výdaje právě ve školství, i když zdaleka ne jak v dobách Babiše.
Nyní se zřejmě Babiš nezakecá a ubude pár stovek vládních úředníků. A hodně se jich vymění, což není na škodu. Letitá kritika mezinárodních hodnocení konkurenceschopnosti Česka týkající se nefunkčnosti zdejších institucí není jen vyfabulovaná pomluva a nejde jen o vládní úroveň.
Na krajích a obcích to není o nic lepší. Pokud by nová vláda přišla s novým způsobem odměňování na základě výsledků práce místo hloupých mzdových tabulek a vyvozování odpovědnosti za dosažené, či nedosažené výsledky, nezbývalo by než zatleskat.
Ale mnohem pravděpodobnější je, že celkové náklady na chod státu dál porostou a v některých sektorech závratným tempem. Plat učitelů se má ze současného průměru okolo 52 tisíc za čtyři roky zvednout na 75 tisíc. A na padesát tisíc hrubého mají narůst nástupní platy učitelů.
Staronový ministr školství Robert Plaga si libuje, že to významně pomůže nalákat další lidi na učitelské pozice. Ministr vnitra Lubomír Metnar má pro nové policisty stejnou nabídku a rovnou odhadl, že Česku chybí pět tisíc policajtů.
Přestože jich v porovnání s průměrem EU máme nadprůměrný počet na 100 tisíc obyvatel (kolem 440-450), což nás řadí mezi země s nejvyšší policejní hustotou.
A tento růst nákladů na chod státu se škrtáním úředníků nahradit opravdu nedá.
