Evropský parlament dnes ve Štrasburku podpořil půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Prostředky mají v letech 2026 a 2027 pomoci financovat obranu napadené země i stabilizovat její veřejné finance. Podmínkou je pokračování demokratických reforem a boj proti korupci.

Poslanci hlasovali o třech souvisejících návrzích. Úpravu víceletého finančního rámce podpořilo 490 europoslanců, nařízení o posílené spolupráci 458 členů a změnu nástroje pro Ukrajinu 473 poslanců. Proti bylo zhruba 130 až 140 zákonodárců.

Lídři členských států půjčku odsouhlasili už na prosincovém summitu poté, co se nepodařilo prosadit financování prostřednictvím výnosů ze zmrazeného ruského majetku.

Proti takzvané reparační půjčce vystupovala zejména Belgie, kde se nachází většina z přibližně 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv v EU.

Historická změnaHistorická změna

USA rozjely hru s cílem zlomit vaz ruské válečné ekonomice

Evropská unie si nyní potřebné prostředky vypůjčí na finančních trzích. Za závazek bude ručit rozpočtová rezerva EU. Z celkové částky má 60 miliard eur směřovat na obranné a vojenské výdaje, zbývajících 30 miliard eur má podpořit chod ukrajinského státu a pokračování reforem. Bez nové finanční injekce by podle evropských institucí hrozilo, že Kyjev zůstane už v dubnu bez potřebných zdrojů.

Původně se měly na zárukách podílet všechny státy Unie. Česko, Slovensko a Maďarsko však oznámily, že se k ručení nepřipojí. Českou republiku na summitu zastupoval premiér Andrej Babiš.

Legislativní návrhy předložila Evropská komise v polovině ledna, následně je podpořili velvyslanci členských států při EU. Nyní musí půjčku formálně schválit ještě Rada EU. Evropská komise očekává první výplatu prostředků v dubnu.

S využitím ČTK

Vojenská pomoc UkrajiněVojenská pomoc Ukrajině

Zelenskyj: Ukrajina letouny L-159 potřebuje, využila by je v boji proti dronům