Martina Sáblíková našla v Collalbu druhý domov
koláž Hrot24 / Shutterstock.com / oficiální web Martiny Sáblíkové (publikováno se svolením)
Rychlý led, slunce a ticho hor aneb Proč Martina Sáblíková našla domov v italském Collalbu
Jako byste se ocitli na nekonečné, povětšinou sluncem ozářené terase. A z ní se kocháte výhledy na jeden z nejkrásnějších dolomitských masivů Schlern. Nad Eisackým údolím západně nad jihotyrolskou metropolí Bolzanem leží Ritten/Renon, soubor patnácti obcí, z nichž se hlavní Collalbo neboli německy Klobenstein stalo druhým domovem Martiny Sáblíkové.
Tomáš Nohejl
Legendární rychlobruslařka se právě v těchto dnech necelých tři sta kilometrů odsud v Miláně loučí se svou olympijskou kariérou. A na jaře v nizozemském Heerenveenu skončí její závodní dráha úplně.
Po 27 letech spolupráce s trenérem Petrem Novákem, který ji ze začátků při šoupání nohou doma po parketách dovedl až ke třem olympijským zlatům a jedenadvaceti titulům mistryně světa.
V Česku však žádná tréninková dráha není, a tak za ní populární sportovkyně jezdí na sever Itálie do jihotyrolského Collalba. Z domova ve Žďáru nad Sázavou to má okolo osmi hodin cesty.
„Máme ji tady dvakrát třikrát do roka už strašně dlouho. V zimě bruslí, v létě jezdí na kole, běhá nebo jezdí na kolečkových bruslích… Zůstává pořád nohama na zemi. Vždycky je příjemná a přátelská, zrovna tohle podle mě hodně vypovídá o charakteru,“ říká šéf zdejší dráhy Roman Trojer, v jehož kanceláří se třepotají české vlaječky.
„Nemá ani speciální požadavky. Chce jen rychlý led a pěkné počasí. A to my umíme zajistit. Škoda, že to teď skončí. Ale doufáme, že se k nám brzy vrátí – ať už na dovolenou, nebo jako trenérka. Vždycky ji rádi uvidíme,“ dodává na adresu české sportovní superstar.
V klubové restauraci se zatím na zdi skví podpis Sáblíkové. Na obrovské detailní fotografii nohou v modré kombinéze a s nazutými bruslemi. Ale ani ředitel či zdejší kuchař si nejsou jistí, zda patří Sáblíkové.
„Míří sem tolik výborných rychlobruslařů. Třeba nizozemský vytrvalec Sven Kramer, jeden z nejúspěšnějších v historii, naposledy tu trénovalo norské a dánské olympijské družstvo,“ krčí rameny Trojer.
„Jezdím tam od roku 2004, vyhrála jsem tam svůj první velký závod – mistrovství Evropy v roce 2007, je to opravdu skoro můj druhý domov. Možná jsem tady strávila víc času než doma… Je to nejen místo na trénink, ale hlavně v létě máme dost času tady zajít si i s místními na pizzu, na procházku,“ vzpomíná sama 38letá rychlobruslařka.
Vždycky je příjemná a přátelská, zrovna tohle podle mě hodně vypovídá o charakteru.
Většinou bydlela v apartmánech Spöglerhotels, prožila toho tady spoustu. I nepříjemnou nehodu, kdy se před olympiádou v Pekingu 2022 pořezala bruslí a skončila v nemocnici. Není divu, že už dostala i ocenění zdejšího bruslařského klubu za zásluhy o region i tento sport.
„Vyhovuje nám ta nadmořská výška okolo 1200 metrů, výborná příprava hlavně před závody v Salt Lake City a Calgary, kde je podobná. Máme tam kamarády a ty Dolomity okolo jsou úžasné,“ popisuje trenér Novák.
A přidává důležitý detail: „Martina se už teď snaží poradit lidem okolo sebe, s trénováním může začít hned. Mám takový sen, že bude pokračovat po mně a stane se zárukou, že na ni navážou úspěšnými výsledky další čeští rychlobruslaři.“
Také vycházející hvězda, nyní 19letý Metoděj Jílek, který začínal na inline bruslích a jehož vede novozélandský kouč Kalon Dobbin, se tady loni zúčastnil juniorského mistrovství světa. Získal čtyři medaile, včetně dvou zlatých, a už drží i rekord dráhy.
„Budeme držet palce všem sportovcům, kteří se tady u nás připravují, ale Martině a českému týmu speciálně. Několik lidí od nás – v čele s ledařem Lorenzem Wenterem – se už v Miláně stará se o tamější olympijskou dráhu,“ dodává Trojer.
Až k vrcholu Rittner Hornu. Na lyžích, nebo sněžnicích
To dráha pro rychlobruslení v Collalbu stojí v centru nádherného sportovního areálu s fotbalovými hřišti i krytým plaveckým bazénem a krytou halou, kde hrají hokejisté místního Rittner Buam – ale i oni někdy pořádají zápasy pod otevřeným nebem uprostřed 400metrového ledového oválu.
Projděte se poklidnou kolonádou osmitisícového městečka, kam rád jezdíval věhlasný psychoanalytik Sigmund Freud, a dejte si něco dobrého v některé z mnoha restaurací, bister či cukráren.
Ubytování doporučujeme ve čtyřhvězdičkovém Bemelmans Post, který sloužil jako hostinec a přepřažiště koňských spřežení už od 15. století, kdy hlavní tah ze středu Evropy přes Brenner do Itálie vedl právě tudy. Anebo pěkně stranou v přírodě v apartmánech na některé z farem sdružených v Roter Hahn.
Nespěchejte a také se vydejte i na lyže na nedaleký Rittner Horn. Poklidný rodinný skiareál, který je součástí sítě Ortler ski arena (spolu se Suldenem, Schnalstalem nebo Haideralmem), stoupá z Pemmern (1538 m) až k Schwarzseespitze a Rittner Hornu/Corno del Renon (2260 metrů).
Nabízí 14 kilometrů pohodových šesti sjezdovek s jednou kabinkovou lanovkou, sedačkou a dvěma vleky. Denní skipas stojí 43,50 eur dospělého, postačí i třeba dvouhodinový, materiál si půjčíte.
Nahoře na rozlehlých pastvinách s panoramatickými výhledy se můžete vydat na bezpečný výlet na skialpech, nebo běžkách, najdete zde i značené cesty pro sněžnice a pěší.
Budeme držet palce všem sportovcům, kteří se tady u nás připravují, ale Martině a českému týmu speciálně.
O nekonečné letní nabídce tras všeho druhu ani nemluvě. Za pozornost stojí místní unikátní jílové pyramidy s kamennými klobouky, zřícenina hradu Castelpietro, ale hlavně nádherné výhledy na okolní horské kulisy.
A na Feltuner hütte uprostřed mírňoučké sjezdovky pod vrcholem si pak za odměnu poručte jiskřivé prosecco a výtečné fusilli s krevetami.
Po celé náhorní planině jezdí také vláček Rittnerbahn na půvabné úzkokolejce. Jistě, veřejná doprava je taky tady s Ritten kartou zdarma. A pokud se vám zasteskne po ruchu města, večer pak stihnete návštěvu jihotyrolské metropole Bolzana, nekonečné serpentiny vás tam svedou do půl hodinky.
