Jana Jáčová, UOL Účetnictví
foto: archiv Jany Jáčové (publikováno se svolením)
Domácí byznys
Bez základní finanční gramotnosti dnes podnikatel nepřežije, říká Jáčová z UOL Účetnictví
Umělá inteligence, rostoucí byrokracie i tlak na finanční gramotnost podnikatelů mění účetnictví rychleji, než si mnozí připouštějí. Jana Jáčová vysvětluje, proč podnikatelé musejí víc rozumět číslům, proč stát podnikání spíš brzdí a proč růst bez investora dává smysl.
editor
Účetnictví se na první pohled může zdát jako konzervativní obor, který se mění jen pomalu. Pod povrchem se ale odehrává tichá transformace – tlak digitalizace, umělé inteligence, rostoucí byrokracie i měnící se očekávání podnikatelů zásadně přepisují roli účetních. Z lidí, kteří „zpracovávají papíry“, se čím dál častěji stávají partneři, bez nichž se firmy neobejdou.
Jana Jáčová, zakladatelka a majitelka společnosti UOL Účetnictví, patří k těm, kdo tento posun sledují z první linie. Její firma obsluhuje tisíce klientů a dlouhodobě staví na vlastních technologiích, vzdělávání podnikatelů i systematické práci s automatizací. Přesto zůstává k technologickým slibům střízlivá a odmítá jednoduché zkratky o tom, že AI „nahradí účetní“.
V rozhovoru mluví otevřeně o tom, co umělá inteligence v účetnictví skutečně změní – a co naopak zůstane výhradně doménou lidského úsudku.
Vysvětluje, proč se zvyšuje minimální finanční gramotnost nutná k přežití v podnikání, kde dnes stát podnikatelům škodí nejvíc i proč lze budovat velkou účetní firmu bez investorů. A také mluví o tom, proč je schopnost srozumitelně vysvětlovat možná důležitější než dokonalá znalost paragrafů.
Jak podle vás v roce 2026 změní umělá inteligence každodenní práci účetních – a kde naopak zůstane lidský úsudek nenahraditelný?
Umělá inteligence už dnes do účetnictví vstupuje, ale není to žádná revoluce, která by v roce 2026 zásadně změnila každodenní práci účetních.
Vytěžování dokladů, práce s daty nebo základní automatizaci tu máme řadu let. O digitalizaci účetnictví se sice hodně mluví, ale reálný posun je spíš pozvolný než dramatický.
Typickým příkladem je datový formát ISDOC, který existuje už od roku 2009. Kdyby ho firmy skutečně plošně používaly, většina „chytrých“ vytěžovacích systémů by dnes vůbec nemusela existovat. Realita je ale jiná.
Jana Jáčová, UOL Účetnictví
foto: archiv Jany Jáčové (publikováno se svolením)
Učetnictví jako takové běžné firmy příliš nezajímá. Je to nutná administrativa, ne oblast, do které by investovaly inovace. Pokud už firmy AI nasazují, tak primárně do výrobních, obchodních nebo marketingových procesů, ne do účtárny o dvou účetních.
O AI v účetnictví se hodně mluví také proto, že jde o obor datově přehledný. Každý doklad obsahuje jasně daná data, což z něj dělá „vděčné“ téma pro technologické prezentace.
Skutečný zlom ale podle mě nepřijde dřív než s plošným zavedením elektronické fakturace, kdy si firmy budou opravdu vyměňovat datové doklady. To vidím spíš jako téma kolem roku 2029/2030.
Konec uhlí se blíží. Česká energetika stojí před zlomem, varuje manažer Centropolu
Do té doby bude pokračovat postupné zlepšování automatizací, které už dnes firmy používají. A to je vlastně dobrá zpráva. AI totiž účetním vezme rutinu, přepisování a kontrolu základních dat, ale lidský úsudek zůstane nenahraditelný. Právě v posouzení souvislostí, v orientaci v daních, právu a v pochopení konkrétní situace podnikatele.
Vnímám proto AI spíš jako šanci než hrozbu. Účetnictví se díky ní může posunout od „zpracování papírů“ ke skutečné poradenské roli.
Zároveň to ale vytváří tlak na účetní. Budou se muset dál vzdělávat, rozumět daním i právním dopadům rozhodnutí a stát se skutečnými partnery podnikatelů, ne jen přepisovači dat.
Co budou muset v roce 2026 umět drobní podnikatelé a živnostníci, aby se v účetnictví a daních „neztratili“? Zvyšuje se minimální finanční gramotnost nutná k přežití v podnikání?
Ani v roce 2026 už drobným podnikatelům a živnostníkům nestačí spoléhat se na to, že „to za ně vyřeší účetní“. Finanční gramotnost se u podnikatelů dlouhodobě zvyšuje a je to vidět i na jejich chování.
Roste zájem o účetnictví, daně i základní orientaci ve výkazech. Mnozí si uvědomili, že bez alespoň základního porozumění číslům nejsou schopni dělat správná podnikatelská rozhodnutí.
Nejde o to, aby podnikatelé uměli sami vést účetnictví nebo vyplňovat daňová přiznání. Klíčové je rozumět základním principům a vědět, co ovlivňuje daňovou povinnost, jaký je rozdíl mezi ziskem a základem daně, co znamenají hlavní položky ve výkazech a jaký dopad mají jejich rozhodnutí na daně a odvody. Bez této orientace se podnikatel stává plně závislým na externím dodavateli, ať už je to účetní nebo účetní firma.
Český zákoník práce je výrazně zkostnatělý a neodpovídá realitě dnešního podnikání.
Výraznou roli v tom hrají i časté legislativní změny. Právě ty jsou pro podnikatele silnou motivací zajímat se o daně víc než dřív. Ne proto, že by je to bavilo, ale proto, že změny mají přímý dopad na jejich peníze. Podnikatelé dnes častěji chtějí rozumět tomu, proč se něco mění, co to pro ně znamená a jak se na to včas připravit.
Ano, minimální finanční gramotnost nutná k přežití v podnikání se zvyšuje. Zároveň to ale neznamená, že by podnikatelé museli být experti.
Stačí, když budou schopni klást správné otázky, chápat odpovědi a používat účetnictví jako nástroj pro řízení svého podnikání a ne jen jako povinnou administrativu.
Byrokracie v Česku dlouhodobě roste – čekáte v roce 2026 spíš další nárůst povinností, nebo už konečně nějaké zjednodušení? A kde dnes stát podle vás podnikatelům škodí nejvíc?
Byrokracie v Česku bohužel dlouhodobě roste a nevidím důvod si myslet, že by se v roce 2026 měl trend výrazně otočit. Naopak. Podnikatelé jsou dnes zahlceni desítkami různých výkazů, hlášení a povinností, které se neustále rozšiřují. K tomu se přidávají vysoké sankce za formální chyby, často bez ohledu na skutečný dopad či úmysl.
V praxi vidím, že tento tlak má velmi konkrétní důsledky. U části našich klientů už byrokracie nepůsobí jen jako nepříjemnost, ale jako faktor, který jim bere chuť podnikat.
Někteří otevřeně zvažují omezení podnikání, nebo dokonce jeho úplné ukončení, ne kvůli trhu, ale kvůli administrativní zátěži spojené se státem.
Jana Jáčová, UOL Účetnictví
foto: archiv Jany Jáčové (publikováno se svolením)
Nejcitlivější oblastí je podle mě zaměstnávání lidí. Český zákoník práce je výrazně zkostnatělý a neodpovídá realitě dnešního podnikání. Pro malé a střední firmy je extrémně obtížné flexibilně reagovat na vývoj zakázek nebo ekonomickou situaci.
Možnost ukončit pracovní poměr za rozumných a předvídatelných podmínek je velmi omezená, což podnikatele od zaměstnávání spíš odrazuje, než motivuje.
Co považuji za největší problém, je absence skutečné snahy situaci zlepšit. O zjednodušení se sice často mluví, ale reálné kroky jsou minimální. Výsledkem je prostředí, které podnikatele spíš brzdí, než aby je podporovalo a to je z dlouhodobého hlediska pro ekonomiku velmi nebezpečné.
Firmu jste vybudovala bez klasického investora a s důrazem na vlastní technologie. Je tento model udržitelný i do dalších let?
Model, na kterém firmu stavíme, považuji za dlouhodobě udržitelný. Bez klasického investora jsme si mohli od začátku budovat vlastní technologie, procesy i firemní kulturu přesně podle našich potřeb. A čísla ukazují, že to funguje.
Za poslední čtyři roky jsme zdvojnásobili obrat, dnes obsluhujeme zhruba 5 500 klientů a v roce 2026 počítáme s dalším nárůstem přibližně o dva tisíce. Dlouhodobým cílem je zhruba 15 tisíc klientů.
Sázíme primárně na organický růst, který je z našeho pohledu výrazně levnější a hlavně stabilnější než akvizice jiných firem. Akvizice sice umožní rychle získat klienty, ale často s sebou nese i brzdu dalšího rozvoje, protože je nutné sladit odlišné procesy, technologie i způsob práce.
V našem případě by to bylo obzvlášť složité, protože náš interní systém fungování a zpracování účetnictví se výrazně liší od většiny firem na trhu.
Zároveň vidím, že v poradenském a účetním segmentu ke konsolidaci dochází, zejména u větších hráčů. Kapitálové propojení a skupování menších firem je pro ně zjevně cestou, jak rychle růst nebo řešit personální kapacity. Jaké jsou jejich hlavní motivace, si ale netroufám hodnotit. Každý model má své výhody i rizika.
Nemyslím si proto, že by v roce 2026 byla konsolidace nutností pro každou účetní či poradenskou firmu. Udržitelného růstu lze dosahovat i bez kapitálového vstupu, pokud má firma jasnou vizi, funkční technologie a zvládnuté procesy. Pro nás je zatím tato cesta tou správnou.
Natáčíte videa, vzděláváte veřejnost a jste označována za „daňovou influencerku“. Jak důležitá bude v roce 2026 osobní značka odborníka? Platí i v účetnictví, že kdo není vidět a neumí srozumitelně vysvětlovat, jako by neexistoval?
Osobní značka bude v roce 2026 důležitá prakticky v každém oboru a tedy účetnictví není výjimkou. Právě v době automatizace a umělé inteligence totiž roste hodnota lidského faktoru: důvěry, srozumitelnosti a schopnosti vysvětlovat složité věci jednoduše. To ale neznamená, že každý odborník musí být nutně vidět pod svým jménem.
Já sama na sociálních sítích nevystupuji primárně pod soukromým profilem, ale vždy jako UOL Účetnictví. Od začátku to byl záměr. Chci budovat značku firmy, ne stavět všechno jen na jedné osobě.
Finanční gramotnost se u podnikatelů dlouhodobě zvyšuje a je to vidět i na jejich chování.
Občas to vede k úsměvným situacím, kdy si lidé myslí, že jsem herečka. A dokonce nám do firmy volají s tím, že „herečce chtějí poděkovat a poslat pozdravy“. I to ale ukazuje, že forma komunikace funguje.
Funkčnost tohoto konceptu je vidět i na našich aktivitách na Slovensku, kde máme velmi silné organické dosahy a edukační videa natáčí herečka Dáša přímo u nás v zasedací místnosti v Praze. O účetnictví sama neví vůbec nic a přesto obsah funguje. Ne proto, že by byla odbornicí, ale proto, že umíme téma podat srozumitelně a lidsky.
Jana Jáčová, UOL Účetnictví
foto: archiv Jany Jáčové (publikováno se svolením)
Samozřejmě platí, že jako majitelka účetní firmy získávám body navíc tím, že problematice opravdu rozumím. To se ale podle mě u této role automaticky očekává. Klíčová je schopnost věci vysvětlit není vrozená, je to dovednost, kterou se lze naučit. Je to otázka tréninku, ne talentu.
Zároveň si nemyslím, že každý dobrý účetní musí být vidět nebo musí umět veřejně vysvětlovat složitá témata. Záleží na jeho roli. Účetní, který pracuje v interním zázemí, tuto dovednost nutně nepotřebuje.
Pokud je ale v klientském účetnictví, komunikace je základ. Tam už dnes neplatí, že stačí „dobře účtovat“. Klienti chtějí rozumět tomu, co se s jejich firmou děje a kdo to neumí vysvětlit, bude mít čím dál těžší pozici.