Green Deal

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Zelená energetika drhne, dodavatelé krachují a síť kolabuje. Skutečné účty za Green Deal začínají přicházet

Při současných cenách elektřiny z obnovitelných zdrojů jejich růst oživit bez dalších dotací nepůjde. A nové dotace nepřijdou. I proto, že politici začínají chápat, jaké nároky nástupem OZE vznikly na distribuční sítě, píše ve svém komentáři Pavel Páral.

Pavel Páral

Pavel Páral

hlavní komentátor

Explozivní růst obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky nejen na českých střechách je zřejmě u konce s dechem. Dokumentuje to už pěkně dlouhá série krachů dodavatelů fotovoltaických elektráren.

Letos se jich už v některé fázi insolvenčního řízení ocitlo neobvykle mnoho. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat Solek, Hydropol, Woltair, Nanosun, GEEN Holding, GoldenSun či S-Power Energies. Všechno to jsou zkušení hráči v solární energetice, se stamilionovými a někdy i s miliardovými obraty.

Nyní je doběhl prudký pokles zájmu o nové instalace v situaci, kdy firmy v očekávání pokračujícího boomu nabraly úvěry na rozvoj, nakupovaly do zásob součásti solárních elektráren a najednou se ocitly bez poptávky.

Po rekordním růstu instalací v letech 2022 až 2024 nastal v segmentu domácích fotovoltaik výrazný útlum. Podle Solární asociace bylo v prvním pololetí letošního roku připojeno o 26 procent méně výkonu FVE než ve stejném období roku 2024, instalace bateriových úložišť klesly dokonce o 37 procent a na střechách rodinných domů přibylo téměř o deset tisíc fotovoltaik méně než loni.

Důvodem je, že lidem se to zřejmě přestává vyplácet, kvůli klesajícím cenám elektřiny z obnovitelných zdrojů, která při příznivém počasí a v době nižší spotřeby klesá k nule i pod ní a provozní dotace u nás na nové instalace nejsou. Ty investiční pak poklesly z maximálně 160 tisíc na 140 tisíc a na polovinu se snížil i dotovaný výkon fotovoltaik.

Představa, že domácí elektrárny se sice už tolik budovat nebudou, ale bude následovat boom větších solárních parků, se však ze stejných důvodů nenaplňuje.

Největší hráč na trhu ČEZ v roce 2021 plánoval zvýšit výkon svých solárů a větrníků na šest gigawattů do roku 2030. V nové prezentaci pro investory však nyní už mluví jen o čtyřech gigawattech. Vláda totiž zjevně nepočítá ani u velkých fotovoltaických elektráren s provozními dotacemi, které by garantovaly cenu odpovídající návratnosti investice.

U větrníků tato podpora sice funguje, ale zase nefunguje jejich povolování pro odpor místních samospráv a spolků, které územní a stavební řízení přinejmenším zpomalují na dlouhá léta.

Není to výsadou jen Česka, jehož obyvatelé moc na Green Deal nevěří. Podobně jako ČEZ se rozhodl i německý gigant Uniper.

Zatímco předchozí cíl firmy pro rok 2030 byl dosažení alespoň osmdesáti procent zelených výrobních aktiv, nově společnost cílí na alespoň padesát procent obnovitelných zdrojů.

Místo toho hodlá investovat do plynových elektráren, kterých by mělo během příštích pěti let v Německu vzniknou dvacet gigawattů.

Podobně s obnovitelnými zdroji brzdí i další evropští giganti, jako jsou norský Equinor, německá RWE nebo britsko-nizozemský Shell.

Při současných cenách elektřiny z obnovitelných zdrojů oživit růst bez dalších dotací nepůjde. A nové dotace nepřijdou. I proto, že politici začínají chápat, jaké nároky nástupem OZE vznikly na distribuční sítě.

Podle německé ministryně hospodářství Katheriny Reicheové musí větrné a solární elektrárny začít přispívat k nákladům na rozšíření přenosové sítě, jinak se zbytečně prodražuje provoz elektrické soustavy.

V Německu moc dobře vědí, co se děje. Spočítali, že jejich model energetiky, který má být už v roce 2045 zcela bezemisní, vyžaduje do té doby nainvestovat do sítí neuvěřitelných 650 miliard eur (cca 16 bilionů korun).

A ví to i sousední Nizozemsko, kde kvůli stavu sítí po mohutném nárůstu obnovitelných zdrojů chybí kapacita na připojování nových odběratelů. Na přípojku tam čeká na dvanáct tisíc firem, veřejných budov i obytných domů a náprava přijde na 200 miliard eur (necelých pět bilionů korun).

U nás bychom si měli podle odhadu expertů vystačit se čtyřmi sty miliardami korun do roku 2030. Prostě začínají přicházet skutečné účty za zelenou energetiku a ukazuje se, že ani neplánované zpomalení jejího rozvoje zdaleka není od věci.