Zvyšující se spotřeba a důraz na zelené zdroje energie. Ani na jedno není energetická infrastruktura dostatečně připravena. Snímek je z nizozemského Eemshavenu
Foto: Sander van der Werf / Shutterstock.com
Problémy elektrifikace
Evropská energetická infrastruktura před kolapsem. Příklad Nizozemska ukazuje, jak špatně to může dopadnout
Tisíce firem, domácností i veřejných institucí v Nizozemsku čekají na připojení k elektrické síti. Přetížení infrastruktury ohrožuje investice a růst. Podle expertů jde o varování i pro zbytek Evropy. Nedávný blackout v Praze byl oproti možným scénářům jen slabý odvar.
redaktor
Nizozemsko je nuceno omezit připojování nových odběratelů k elektrické síti. Důvodem je rostoucí tlak na infrastrukturu, která nestíhá tempo elektrifikace. Na připojení podle asociace nizozemských provozovatelů sítí Netbeheer Nederland aktuálně čeká více než 11 900 podniků, tisíce domácností i veřejné budovy jako nemocnice či hasičské stanice.
Situace brzdí hospodářský růst a některé firmy kvůli tomu musí omezovat výrobu a plány na rozvoj. Navzdory snaze rozšiřovat síť budou v některých oblastech nové přípojky dostupné až v polovině 30. let, tvrdí provozovatelé. Společnost Boston Consulting Group již dříve vypočítala, že přeplněná elektrická síť stojí ročně 40 miliard eur (asi 985 miliard korun).
Podle expertů jde o varování i pro další státy EU. „Přetížení řeší i jiné země, ale měly by se rozhodně dívat na nizozemský příklad jako na včasné varování,“ řekla Zsuzsanna Patóová z bruselské neziskové organizace RAP deníku Financial Times.
Nizozemsko patří mezi premianty v elektrifikaci. Je považováno za příkladné, pokud jde o příklon k zelenějším a obnovitelným zdrojům energie. Už v roce 2023 ukončilo těžbu plynu v ložisku Groningen. Solární panely má přes 2,6 milionu domácností a podniky po energetické krizi v roce 2022 zrychlily odklon od plynu. Jenže infrastruktura nápor nezvládá.
Síť je přetížena už nyní, natož s dalšími přípojkami. Podle provozovatele infrastruktury Tennet se roky spoléhalo na domácí plyn. Investice do sítě nebyly prioritou a vládní reprezentace se věnovaly jiným tématům. To s sebou nese obrovský vnitřní dluh pro další období. Do roku 2040 je nutné investovat kolem 200 miliard eur, tedy 4,9 bilionu korun. Zlomek může pokrýt prodej části sítě soukromým investorům. Většinu (asi 90 procent z nákladů) ale zaplatí spotřebitelé.
Síť se nyní v Nizozemsku snaží uvolnit novými smlouvami. Domácnosti dostávají slevy za spotřebu mimo špičku, průmysl má od dubna možnost levnějších tarifů výměnou za omezení provozu během vytížených hodin. Cílí se ale také na řadové občany. Vláda spustila kampaň, která nabádá k nabíjení kol a aut mimo večerní špičku mezi 16. a 21. hodinou. Velké firmy reagují vlastními bateriovými úložišti a soláry, jinak by jim stála výroba.
Vedle výstavby v úvahu připadá rovněž sdílení přípojek a vznik takzvaných energetických hubů. Jedná se o sdílenou infrastrukturu, která umožňuje více subjektům připojit se ke společné energetické síti nebo zařízení, jako je fotovoltaická elektrárna, bateriové úložiště nebo kogenerační jednotka. Tennet zároveň varuje, že podobné problémy jako Nizozemsko už řeší Belgie, Německo nebo Spojené království. Časem může být přetížená síť problémem skoro celé Evropské unie.
Brusel reaguje na energetickou hrozbu tradičně po svém. Chystá pro členské státy závaznou legislativu. Ta má ve výsledku urychlit výstavbu infrastruktury třeba omezením byrokracie. Podle expertky osloveného listu Financial Times ale nemáme čekat zázraky. „Síť se nepostaví přes noc,“ řekla Patóová.
Evropská unie zároveň neslevuje ze svých cílů, a to dlouhodobě zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů. Sledované cíle, jako například ochrana klimatu a životního prostředí, lze podle řady expertů považovat za obhajitelné. Ruku v ruce s tím ale musí jít právě nákladné investice, kdy kromě výstavby a modernizace sítě je třeba podporovat také vědce, a to navyšováním výdajů na vědu a výzkum.
Rovněž za výpadkem, který čtvrtého července v poledne postihl severní Čechy, větší část východních Čech a pravobřežní Prahu, stojí podle experta z Českého vysokého učení technického obnovitelné zdroje. Uznávaný energetik, profesor František Hrdlička, to přiblížil v rozhovoru pro týdeník Echo.
