Hrotcast
Skoro každý z volebních programů může zruinovat Česko. Strany slibují, co není možné naplnit, říká Peterka
Vláda představila návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Přestože jej opozice, ale i část koaličních politiků kritizuje, podle ekonoma XTB Pavla Peterky není výsledek tragický. „Klíčové je procentní vyjádření vůči HDP, to se má pohybovat kolem dvou až tří procent. To je na rozdíl od minulosti pozitivní,“ říká. Tempo zadlužování je zhruba třikrát pomalejší než za předchozí vlády.
Další podcasty
Do rozpočtu výrazně promlouvají dva mimořádné výdajové bloky – investice do dostavby jaderné elektrárny Dukovany a růst obranných výdajů. U obrany půjde spíše o dlouhodobý trend, nikoliv o jednorázovou položku.
„Zbrojní náklady se budou spíše zvyšovat než snižovat. Podobně u Dukovan – v počátku mohou být výdaje nižší, ale u jaderných projektů téměř vždy dochází k prodražování. Nakonec stát zaplatí násobky původních odhadů,“ upozorňuje Peterka.
„To, zda jde o špatný deficit, záleží na tom, zda se prostředky projí, nebo proinvestují. V případě Dukovan může jít o investici s návratností,“ dodává v nové epizodě Hrotcastu, kterou si můžete jako vždy pustit v přehrávači na této stránce, na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts.
Rozpočet bez rezerv a pod tlakem voleb
Rozpočet je podle Peterky „na kost“. V mnoha resortech chybí miliardy, zejména ve školství a dopravě. Ministerstvo dopravy například varuje, že současné nastavení ohrozí i rozběhnuté stavby. Rezervy jsou prakticky nulové, takže zpomalení ekonomiky může rozpočet rychle vykolejit.
Další slabinou je, že dokument vznikl ve volebním roce. „Nikdo nečekal výrazné škrty, protože by to poškodilo politicky. Reálně je ale pravděpodobnost, že se stát tímto rozpočtem bude skutečně řídit, velmi malá. Po volbách jej nová vláda bude chtít přepracovat a předložit vlastní,“ říká Peterka.
Klíčové otázky do budoucna
Největší výzvou zůstává dlouhodobá udržitelnost financí. Už nyní tvoří, podle Peterky, důchody a sociální dávky 40 procent všech výdajů a jejich podíl poroste se stárnutím populace.
„Slíbit růst důchodů a současně vyrovnaný rozpočet je iluze. Politické programy nabízejí vyšší výdaje, ale málokdy jasně říkají, kde na ně vzít,“ upozorňuje ekonom.
Pokud se má stát vyhnout dramatickému růstu dluhu, bude muset po volbách přijít buď zvýšení daní, nebo nepopulární škrty. O tom, zda se politici odhodlají k podobným krokům, rozhodnou až povolební vyjednávání.
Do té doby je podle Peterky rozpočet spíše „komunikací směrem k voličům“ než realistickým plánem.
