Alena Schillerová, ministryně financí
Foto: Michal Čížek, Hrot 24
Schodek státního rozpočtu letos stoupne na 310 miliard korun
Přes vyšší odhad růstu české ekonomiky na 2,4 procenta se očekává, že schodek státního rozpočtu letos dosáhne zhruba 310 miliard korun. Přesun poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet tvoří většinu navýšení a poměr deficitu k HDP by měl vzrůst na -2,2 procenta, stále pod maastrichtským limitem.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, potvrdila dnes ministryně financí Alena Schillerová. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta.
Babišova vláda ovšem zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky. Ta by měla podle její lednové prognózy reálně přidat 2,4 procenta, namísto 2,2 procenta, s nimiž počítala Fialova vláda ve své loňské listopadové prognóze. Nominálně by tak české hospodářství měla letos vygenerovat 8957 miliard korun. Fialova vláda předpokládala, že to bude jenom 8940 miliard. O sedmnáct miliard vyšší výkon českého hospodářství by tak měl absorbovat část zmíněného navýšení schodku státního rozpočtu o 24 miliard korun.
Přes 70 procent navýšení schodku v rozsahu 24 miliard korun představuje převedení poplatku za obnovitelné zdroje z domácností a firem na státní rozpočet. Jeho schodek byl už Fialovou vládou plánován při samé horní mezi, kterou ještě umožňuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Babišova vláda se tedy navýšením schodku i přes výraznější očekávaný růst ekonomiky může dostat do kolize s tímto zákonem.
Schodek veřejných financí v poměru k HDP by při deficitu státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun stoupl v letošním roce i přes vyšší ekonomický růst z úrovně -1,9 procenta nejpravděpodobněji na úroveň -2,2 procenta. Česká republika by tak nadále s rezervou splňovala tříprocentní limit schodku, představující jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura. Při takové úrovni deficitu nelze předpokládat zhoršení ratingu, ani ratingového výhledu České republiky – bude ovšem záležet také na fiskálním výhledu Babišovy vlády pro léta za horizontem roku letošního.
