větrné turbíny

Výstavba větrných elektráren ve Spojeném království překonala kapacitu přenosové sítě

Shutterstock.com (ilustrační foto)

Konec zelené vlny

„Postavili jsme vůz před koně.“ Británie se odklání od Net Zero politiky, zatímco energetická krize roste

Když Theresa Mayová na sklonu svého působení jako předsedkyně vlády v červnu 2019 s nadšením oznamovala, že Británie bude první velkou ekonomikou světa, která si zákonem stanoví cíl dosáhnout nulových emisí do roku 2050, mluvila o „historickém kroku“. „Nastal čas jít dál a rychleji,“ prohlásila tehdy. Parlament její návrh schválil téměř jednomyslně a národ se hřál v pocitu morální správnosti. Net Zero bylo tehdy symbolem pokroku a jednoty.

Adam Opatrný

Adam Opatrný

Redaktor junior

Dnes, o šest let později, se tón dramaticky změnil. Konzervativci, kteří zákon sami prosadili, nyní slibují jeho zrušení. I opozice čelí tlaku odborů, aby ze svých zelených plánů alespoň částečně ustoupila. Británie stojí uprostřed energetické krize, kterou její klimatická politika sama pomohla vytvořit.

Britský závazek k Net Zero, tedy „čisté nule“, měl být ambiciózním plánem pro budoucnost. Místo toho se stal zdrojem rostoucích energetických nákladů a společně s nimi i napětí.

Podle deníku The Telegraph má Británie v současnosti nejvyšší ceny energie v rozvinutém světě, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky.

Výstavba větrných elektráren překonala kapacitu přenosové sítě, což vede k absurdním situacím: letos stát zaplatí provozovatelům větrných farem jednu miliardu liber (téměř 28 miliard korun) jen za to, aby turbíny vypnuli, když fouká příliš silný vítr.

Tento jev má i své jméno: curtailment (volně přeloženo jako omezení). Větrná energie přetěžuje zastaralou a zahlcenou síť, a tak jsou větrné farmy jednoduše odstaveny.

Podle National Energy System Operator, citovaného deníkem The Telegraph, by mohly náklady na tzv. constraint cost do roku 2030 dosáhnout osmi miliard liber (cca 224 miliard korun) ročně.

„Postavili jsme vůz před koně,“ konstatuje článek Oilprice. Investovalo se do větrných elektráren, ale chyběly klíčové přenosové kapacity, přičemž jejich výstavba zabere roky a bude stát další miliardy.

Kombinace právně závazného cíle, přehnaných ambicí a špatně promyšlené implementace má konkrétní následky. Vysoké ceny energií uzavírají chemické, cementářské a výrobní závody. Průmyslové investice a s nimi spojená výroba odcházejí do USA.

Severní moře je vnímáno jako nepohodlný relikt, nikoli jako přirozený zdroj. Zelené poplatky, dotace a daně tvoří chaotický mix, který systém oslabuje, místo aby ho stabilizoval.

Konzervativci, původní architekti Net Zero politiky, nyní otočili o 180 stupňů. Podle Institute of Economic Affairs je jejich aktuální krok „prvním návratem k rozumu“.

Institut zároveň připomíná, že klimatický zákon byl „největší chybou centrálního plánování od pětiletých hospodářských plánů Sovětského svazu“.

„Klimatická změna je skutečná. Ale zákony labouristů nás svázaly červenou páskou, zatížily náklady a nijak nesnížily globální emise. Předchozí konzervativní vlády se pokoušely tyto zákony zlepšit – ale nefungují,“ uvedla ministryně obchodu a předsedkyně Konzervativní strany Kemi Badenochová.

Dodala také, že konzervativci chtějí učinit ze Severního moře „pilíř britské energetické politiky“ a zrušit zákaz průzkumu a těžby ropy a plynu. Její prioritou by byla „ekonomická expanze, levnější energie“ a zároveň ochrana životního prostředí.

Net Zero začíná skřípat i uvnitř Labouristické strany. Stínový energetický ministr Ed Miliband, vnímaný jako jeden z největších zastánců zelené agendy, čelí tlaku z vlastních řad.

Šéfka odborového svazu Unite Sharon Grahamová otevřeně vyzvala k jeho odvolání. Jeho plán označila za „katastrofu“ a obvinila ho, že je „zcela nezodpovědný“ vůči energetické bezpečnosti země a pracovním místům v ropném a plynárenském sektoru.

Odbory kritizují, že slibovaný „zelený boom“ se soustřeďuje spíše na poradenské služby a veřejný sektor než na továrny a skutečná pracovní místa.

Britská obchodní komora v předvečer rozpočtu vyzvala vládu, aby zrušila mimořádné zdanění producentů ropy a plynu v Severním moři. Upozornila, že tato politika staví Británii do „konkurenční nevýhody“, uvedl City A.M..

Politická realita se začíná měnit. Konzervativci i strana Reform UK otevřeně mluví o revizi klimatického zákona, část labouristů jim tiše přikyvuje. V Británii se ukazuje, jak nákladné může být, když se klimatické ideály střetnou s tvrdou ekonomickou realitou.