Když se v srpnu obrátili šéfové velkých automobilek na Ursulu von der Leyenovou, s žádostí o přehodnocení naplánovaného konce prodeje spalovacích motorů v roce 2035 v co nejbližším termínu, nejspíš museli vědět, že krize už začala a zastavit ji bude nesnadné.

Jenže když už léta na unijní plánovací ekonomiku kývali do spouštění poplachu se jim zřejmě moc nechtělo.

Teď už jim nic jiného nezbývá a musí se pokusit překonat odpor v Evropské komisi a europarlamentu k revizi příslušných směrnic k automobilovému průmyslu.

Kam jsme pokročili v budování plánované elektromobility, můžeme nyní číst v médiích prakticky každý den. Dramatický příběh píše nyní ikonická automobilka Porsche z koncernu VW.

Před třemi lety zahájila svou elektromobilní revoluci. V roce 2025, tedy letos, měla polovinu prodejů obstarávat elektrifikovaná auta: plug-in hybridy či čisté elektromobily.

A na začátku třicátých let mělo mít osmdesát procent všech prodaných Porsche elektrický pohon. V reálu prodej slavných sporťáků s elektrickým pohonem letos v prvním pololetí klesl o 15 procent proti loňsku.

KomentářeKomentáře

Růst HDP, vyšší mzdy, zpomalující inflace – nic z toho Fialu ve volbách nespasí. Babišovi stačí počkat

Před třemi roky automobilka oznámila vývoj elektrických nástupců modelů 718 Boxster a Cayman a superluxusního SUV stojícího nad modelem Cayenne.

Nyní se nové SUV podle oznámení firmy dočká benzinového a hybridního pohonu a pro nejvyšší model se s baterkou vůbec nepočítá.

Porsche musí reflektovat, že nové technologie způsobily zhroucení ziskové marže z více než 18 procent v roce 2023 na aktuální zhruba dvě procenta. A něco s tím dělat.

A tak se odepisují i investice do elektrické revoluce ve výši 1,8 miliardy eur. Shodou okolností jde o stejnou částku, kterou na jaře letošního roku oznámila Ursula von Leyen jako podporu pro dodavatelský řetězec pro výrobu baterií pro evropské automobilky, což vypovídá o nulových možnostech komise řešit autopříběh EU dotacemi.

A tak to jede i u jiných automobilek. VW odstavuje dva závody na výrobu elektromobilů. Mercedes-Benz v srpnu 2025 posunul svůj cíl prodávat polovinu svých aut čistě elektrických z roku 2025 na rok 2030, neboť ani o jeho elektromobily není zdaleka tak velký zájem, jak by si manažeři představovali. Meziroční propad u elektromobilů zde činí dvanáct procent.

Jen v Německu, kde automobilový průmysl tvoří pět procent HDP, bylo za rok zrušeno padesát tisíc pracovních míst z celkem 700 pozic a dalších sto tisíc má zmizet do roku 2030.

Jen VW plánuje propustit 35 tisíc lidí ve svých značkových závodech a dalších sedm a půl tisíce v Audi, ale biti jsou i dodavatelé.

Robert Bosch vyhodí 18500 zaměstnanců, ZF Friedrichshafen opustí čtrnáct tisíc a Continental dalších deset tisíc pracovníků.

KomentářeKomentáře

Jako lít víc vody do děravého hrnce. „Daňová reforma“ podle akademiků není nic víc než jen zvýšením daní

A ztráty automobilek z nevyužitelných investic budou znamenat odpisy desítek miliard eur. To znamená chybějící zdroje pro další vývoj a inovace i pro čelení americkým clům a čínskému dumpingu.

Kromě Číny se mimochodem autům na baterku nevede ani v jiných zemích. Americký gigant General Motors na začátku září oznámil snížení výroby elektromobilů o dvacet procent.

Toyota, největší automobilka světa, v červenci 2025 snížila svůj cíl na jeden milion elektrických modelů prodaných v roce 2026 z původních jeden a půl milionu.

Zákazníci mají prostě svou hlavu a nakupují podle vlastních preferencí které nějaké směrnice vrchnosti nerespektují. A je jim jedno, kterak Ursula v Bruselu sní svůj sen o malém městském evropském elektromobilu do dvaceti tisíc eur, který zázračně změní situaci a zachrání klíčové odvětví evropského průmyslu.

Chtějí auto, které jim splní jejich požadavky na cenu a užitnou hodnotu.

Automobilky se snaží Evropské komisi před klíčovým jednáním o revizi směrnice, která by měla snad proběhnout ještě do konce roku, nabízet kompromis, aby se mohly zase začít rozhodovat podle zájmů zákazníků alespoň v omezeném rozsahu.

Například generální ředitel BMW Oliver Zipse nechce, aby byl zákaz spalováků zcela zrušen. Místo toho by měl být revidován tak, aby se do limitů emisí počítaly celkové emise uhlíku z celého životního cyklu vozidla od výroby až po likvidaci, a ne aby se stanovovaly nulové emise ve výfukovém potrubí, uvedl.

To by umožnilo přežít spalovacím motorům na syntetická nebo biopaliva. Syntetická paliva se totiž vyrábějí s pomocí již jednou emitovaného oxidu uhličitého a při spálení jen vrátí do ovzduší emise spotřebované při výrobě pohonných hmot.

Spor o kormidloSpor o kormidlo

Evropský klimatický buldozer narazil na silný odpor. Ještě jsou naštěstí země, které nechtějí nechat průmysl padnout

Jinou variantou je jen devadesáti-, a ne stoprocentní snížení emisí z prodávaných vozů v roce 2035, což by umožnilo přežít i hybridním pohonům, které se mimochodem prodávají nyní snadněji než čisté elektromobily.

Například generální ředitel společnosti Stellantis Antonio Filosa dokonce navrhuje oddělit plug-in hybridy, spalovací prodlužovače dojezdu a pohony na syntetická paliva od kategorie spalovacích motorů. Tyto alternativní pohony by měly být v konečném důsledku považovány za vozidla s novými energetickými zdroji a měly by se dál prodávat.

Změny v zákazu prodeje aut se spalovacími motory nyní prosazují i někteří klíčoví evropští politici, jako je třeba německý kancléř Friedrich Merz nebo italská premiérka Giorgia Meloniová, za nimiž se houfují menší země jako Česko, Slovensko, či Maďarsko.

Jenže pokud se jim nepodaří uspět, bude podle dosavadních signálů katastrofa autoprůmyslu velmi rychlá a přežije ji málokdo.

Zatím však zastánci existenčně nutných změn narážejí stále na silné zastoupení zelené levice jak v Evropské komisi, tak v europarlamentu. A argument vážného poškození evropské ekonomiky kvůli neměřitelnému efektu emisí z evropských aut na světové klima nezabírá.

KomentářeKomentáře

ANO chce levnější elektřinu, ale nebude to zadarmo. Náklady na zestátnění ČEZ skončí na hrbu daňových poplatníků