Zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění nejenom na stavbách

Zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění nejenom na stavbách

Shutterstock.com

Migrace

Počet cizinců v Česku dál roste. Každý desátý obyvatel už má cizí pas

Počet cizinců s povoleným pobytem v Česku na konci roku 2024 přesáhl 1,09 milionu. Jejich podíl na celkové populaci tak dosáhl kulatých 10 procent. Nejvíce jich přichází z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu.

Adam Opatrný

Adam Opatrný

Redaktor junior

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na konci roku 2024 v Česku celkem 1 094 089 cizinců s legálním pobytem. Meziročně jich přibylo o více než 28 tisíc, což odpovídá nárůstu o 2,7 procenta. Cizinci tak v ČR tvoří přesně 10 procent populace.

Téměř dvě třetiny všech cizinců (720 tisíc) pobývají v Česku na základě přechodného pobytu – typicky jde o pracovní víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo dočasnou ochranu.

Trvalý pobyt má zhruba 371 tisíc osob. Zbývající přibližně tři tisíce lidí mají udělenou mezinárodní ochranu, tedy azyl nebo doplňkovou ochranu.

Z hlediska státní příslušnosti jsou nejpočetnější Ukrajinci (589 456), kterých meziročně přibylo o 15 tisíc. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Slováci (121 471), následovaní Vietnamci (69 015).

Tyto tři skupiny dohromady tvoří 71,3 procenta všech cizinců v zemi. Výrazný nárůst zaznamenali i Filipínci (+3 392), Mongolové (+1 408) a Číňané (+1 114).

Naopak občané EU představují zhruba pětinu (21,2 procenta) všech cizinců. Největší zastoupení mají kromě Slováků také Rumuni, následováni Maďary a Bulhary.

Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí bylo na konci roku 2024 evidováno 845 468 pracovněprávních vztahů cizinců v roli zaměstnanců.

Významná část na školách

K tomu dalších 131 738 osob podnikalo na základě živnostenského oprávnění. Obě čísla meziročně vzrostla: zaměstnanecké poměry o 2,6 procenta, živnosti dokonce o 11,3 procenta.

Cizinci tvoří také významnou část školáků a studentů. Ve školním roce 2024/25 jich ve školách bylo nejvíce za posledních 22 let.

Na základních školách tvořili 7,4 procenta žáků (74 355 osob), na středních 4,2 procenta (21 227) a na vysokých školách 17,8 procenta (55 996). Největší meziroční nárůst zaznamenaly střední školy, tedy studenti ve věku 15–19 let, a to o 23,5 procenta.