V případě napadení z Běloruska nebo Ruska hodlají Litevci vyhodit hraniční mosty (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Pevnost NATO
Litva chystá výbušniny na mostech u hranic s Běloruskem. V případě napadení je odpálí
Litva zahájila přípravy na rozsáhlé opevnění hranic s Běloruskem a ruským Kaliningradem. Mosty a silnice mají být v případě ohrožení vybaveny výbušninami, aby zpomalily případný postup nepřítele.
editor
Litva začala připravovat mosty a klíčové silnice u hranic s Běloruskem na instalaci výbušnin. Podle litevské armády byly objekty vybrány na základě jejich strategického významu a vazby na přirozené terénní překážky. Mosty mají být vybaveny speciálními konstrukcemi umožňujícími rychlé umístění výbušného materiálu v případě krize.
Kroky jsou součástí širší sady obranných opatření schválených litevskou vládou v polovině roku 2024. Ta zahrnují budování silničních zátarasů, hloubení příkopů, instalaci protitankových překážek i přípravu infrastruktury k destrukci.
Litva má přibližně 680 kilometrů hranic s Běloruskem a více než 250 kilometrů pozemní hranice s ruskou exklávou Kaliningrad, kde je soustředěna silná vojenská přítomnost Moskvy.
Bezpečnostní situace v regionu se výrazně zhoršila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy Moskva využila Bělorusko jako nástupní prostor pro útok.
Rusko navíc nedávno oznámilo, že na běloruském území je nyní operačně nasazen jeho balistický raketový systém Orešnik schopný nést jaderné hlavice.
Draci proti tankům
Zpravodajské služby států NATO se liší v odhadech rizik, několik z nich však varuje, že Rusko by mohlo být schopno zahájit útok proti některému členskému státu Aliance během několika let. Baltské státy a Polsko proto patří k zemím nejrychleji zvyšujícím obranné výdaje.
Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko se loni rozhodly vystoupit z Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny, přičemž tento krok už vstoupil v platnost. Finsko plánuje odchod z dohody v lednu.
Budovaná Baltská obranná linie má v budoucnu vést podél celé východní hranice NATO. Zahrnovat bude síť bunkrů, obranných postavení, protitankových překážek typu „dračí zuby“ i snadno zničitelnou infrastrukturu.
Litva plánuje vícevrstvou obranu až do hloubky 50 kilometrů od hranic a už letos otevřela první sklady překážek určených k zastavení tanků a obrněných vozidel.
Cílem opatření je podle představitelů regionu především odstrašení. Jak uvedly estonské úřady, rozsáhlé obranné instalace mají změnit kalkulace potenciálního útočníka a zabránit rychlému průniku na území baltských států.
