Betonový bunkr (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Estonsko neváhá
Beton, drát a dračí zuby. Pobaltí opevňuje východní hranici NATO
Navzdory zpožděním a komplikacím při veřejných zakázkách plánuje Estonsko vybudovat až 600 bunkrů, doplněných o protitankové překážky, ostnatý drát a monitorovací systémy. Projekt má být dokončen do roku 2027 a má sloužit jako odstrašující prvek i praktická obrana v případě krize.
editor
Estonsko tento týden začalo instalovat první betonové bunkry podél své jihovýchodní hranice s Ruskem. Sedm objektů čeká na dokončení v oblasti Setomaa, přičemž do konce roku chce vláda dostat do země celkem 28 bunkrů. Jde o pilotní fázi rozsáhlého projektu Baltské obranné linie, která má v Estonsku zahrnovat až 600 opevněných stanovišť.
Podle Estonského centra pro obranné investice byl projekt původně zpožděn o zhruba rok kvůli problémům s tendry. Stavební firmy nedokázaly bez znalosti přesných lokalit odhadnout náročnost terénu, což vedlo k příliš vysokým nabídkám. Řešením se stalo rozdělení projektu na menší fáze a částečné zpřístupnění informací o umístění bunkrů.
Každý bunkr má plochu přibližně 35 metrů čtverečních a je konstruován tak, aby odolal zásahům dělostřeleckých granátů ráže 152 mm.
Nejde však o samostatný obranný prvek – bunkry jsou součástí širšího systému, který zahrnuje protitankové příkopy, betonové „dračí zuby“, ostnatý drát a možnost rychlé instalace minových polí.
Výstavba probíhá v mírovém režimu, což znamená nutnost dodržovat environmentální předpisy a koordinovat postup s armádou, pohraniční stráží, obcemi i soukromými vlastníky pozemků.
To celý proces výrazně zpomaluje. Estonské úřady například stále čekají na schválení delšího zkušebního protitankového příkopu, který kříží trasu používanou pohraniční policií.
Estonsko je zatím v realizaci nejdál ze všech tří pobaltských států. Lotyšsko a Litva na projektu spolupracují koncepčně, ale přizpůsobují ho vlastním geografickým podmínkám a hrozbám.
Když chceš mír, chystej válku
Estonský rozpočet činí zhruba 60 milionů eur, což je méně než u sousedů – mimo jiné díky kratší hranici s Ruskem a přirozeným bariérám, jako jsou jezera a bažiny.
Současně se mění i každodenní život na hranici. Symbolickým příkladem je definitivní uzavření silnice, která v minulosti krátce procházela ruským územím a místním obyvatelům sloužila jako zkratka. Po objevení ruských vojáků v této oblasti byla cesta nejprve provizorně a následně trvale uzavřena.
Hranice, která byla ještě před několika lety relativně prostupná, se rychle mění v pevně střeženou linii. Estonské úřady instalují souvislý kamerový systém a zdůrazňují, že cílem není provokace, ale připravenost. Jak opakovaně zaznívá z Tallinnu: situace je klidná – právě proto je nutné být připraven na jakoukoli změnu.
