Podle výrobce je Patriot jediný bojově prověřený pozemní systém protivzdušné a protiraketové obrany na světě, který je schopen bránit proti pokročilým řízeným střelám dlouhého doletu, taktickým balistickým střelám a celému spektru vzduchových hrozeb
Foto: RTX (oficiální PR)
Protivzdušná obrana
Estonsko se rozhoduje, který protiraketový systém zakoupí. Ve hře jsou i Patrioty
Zatímco sousední Lotyšsko a Litva svou protiraketovou obranu již pořídily, Estonsko se teprve rozhoduje. Podle specializovaného webu Defense News zvažuje země mimo jiné nákup systémů Patriot nebo izraelský Davidův prak.
Redaktor junior
Tallinn chce mít jasno nejpozději do konce března. Estonské centrum pro obranné investice (ECDI), které má na starosti nákupy vojenské techniky, už oslovilo všechny relevantní výrobce a předalo jim detailní specifikace toho, co země potřebuje. Veřejně však zatím nezaznělo, které konkrétní nabídky jsou ve finále.
„Všichni potenciální výrobci byli kontaktováni a obdrželi detailní informace o specifických požadavcích Estonska,“ uvedl pro Defense News mluvčí úřadu Krismar Rosin.
Podle webu přicházejí v úvahu tři hlavní kandidáti: americký Patriot od společnosti Raytheon, evropský systém SAMP/T NG vyvíjený konsorciem Thales a MBDA a izraelský David’s Sling, na jehož vývoji se rovněž podílela firma Raytheon.
Rozhodnutí o vítězi má padnout nejpozději do konce března. Samotný podpis kontraktu může přijít s odstupem, protože bude záležet na rozsahu dodávky, počtu odpalovacích zařízení i zásobách střel. „Je velmi obtížné odhadnout, kdy by mohl být kontrakt podepsán. Cílem ale je uzavřít dohodu co nejrychleji,“ dodal Rosin.
Ruská nafta je zpátky ve hře: exporty prudce rostou a tlačí ceny dolů
Estonské ozbrojené síly počítají s tím, že první baterie by mohly dorazit zhruba za čtyři roky. Rok 2030 je v Tallinnu považován za realistický termín, kdy by systém mohl být plně nasazen.
Cena zatím zůstává otevřená. Vláda pracuje s rozmezím od „několika stovek milionů“ až po jednu miliardu eur, tedy zhruba 7,5 až 25 miliard korun. Přesná částka se bude odvíjet od vybraného řešení i od toho, kolik odpalovacích zařízení a střel si země objedná.
Pro Estonsko jde o největší zbrojní zakázku v novodobé historii. Ještě v roce 2010 činily všechny obranné nákupy a investice v zemi necelých 60 milionů eur.
Loni už stát vydal na obranu 1,38 miliardy eur, což odpovídá 3,3 procenta HDP. V roce 2026 má vojenský rozpočet poprvé překročit hranici pěti procent HDP.
„Za účelem posílení obranných schopností Estonska bude v roce 2026 na národní obranu vyčleněno nejméně 5 procent HDP v souladu s kritérii NATO – to je o 844,5 milionu eur více než letos,“ uvedla vláda.
Podle Defense News začaly všechny tři pobaltské státy po ruské invazi na Ukrajinu dramaticky zvyšovat výdaje na obranu. Lotyšsko si spolu s Estonskem objednalo německý systém IRIS-T středního dosahu a pro rok 2026 schválilo obranný rozpočet ve výši 4,91 procenta HDP, tedy 2,16 miliardy eur.
Litva míří ještě výš. V roce 2026 chce na obranu vydat téměř 5,4 procenta HDP, zhruba 4,8 miliardy eur, a modernizuje armádu nákupem tanků, bojových vozidel i systému NASAMS od norské společnosti Kongsberg.
Rozhodnutí, zda Tallinn sáhne po americkém, evropském nebo izraelském řešení, tak nebude jen technickou volbou z katalogu zbraní. Určí podobu estonské obrany na další dekády a zároveň vyšle politický signál o tom, kam se země v měnící se bezpečnostní architektuře Evropy chce zařadit.
