Evropa těží nový trumf u ruských hranic. Narva má změnit pravidla hry s čínskými kovy
Shutterstock.com
Evropská sázka na vzácné kovy začíná v Narvě – doslova na dohled od Kremlu
Na břehu estonské řeky Narva, pouhý kámen od ruské hranice, se zrodila evropská odpověď na čínský monopol v oblasti vzácných zemin. V městě, které Vladimir Putin nazývá „historicky ruským územím“, vyrůstá továrna, jež může přepsat strategickou mapu kontinentu.
šéfredaktor
Za projektem stojí kanadská společnost Neo Performance Materials. Nový závod na výrobu magnetů z vzácných zemin, otevřený v září, má letos vyprodukovat 2 000 tun a v dalších letech se výkon vyšplhá až na 5 000 tun. Ambice jsou jasné: oslabit závislost Evropy na dovozu z Číny.
„Je to miliardový problém, který ovlivňuje biliony v navazujících odvětvích,“ upozorňuje Ryan Castilloux, analytik firmy Adamas Intelligence.
Problém za miliardu, příležitost za biliony
Evropská unie dnes dováží téměř veškeré magnety z Číny, která má pod kontrolou přes 90 % světové výroby. A právě vzácné zeminy jsou srdcem moderní technologie – od elektromobilů po zdravotnické přístroje a větrné elektrárny. Když Čína v minulosti uvalila vývozní omezení, globální řetězce zareagovaly otřesem. Riziko zůstává.
Evropská komise v reakci na to ohlásila plán „RESourceEU“, jehož cílem je zajistit surovinovou soběstačnost. Projekt v Narvě byl sice spuštěn ještě před těmito kroky, ale s podporou 18,7 milionu eur z unijních fondů se stal vzorovým příkladem toho, kam chce EU směřovat.
„Nemluvíme o úplné nezávislosti na jedné zemi,“ vysvětluje šéf Neo Rahim Suleman. „Jde o budování robustního a diverzifikovaného dodavatelského řetězce.“
Proč právě Narva?
Otázka, proč si firma zvolila právě Narvu, se nabízí sama. Místo s těsným ruským sousedstvím je z hlediska bezpečnosti ožehavé. Neo však v Estonsku už provozuje zařízení na separaci vzácných zemin a má zde silné zázemí.
„Kvalita lidí, jejich vzdělání a pracovní morálka nás přesvědčily,“ říká Suleman. „A podpora z EU i Estonska z toho dělá ideální lokalitu.“
Projekt se těší i domácí politické podpoře. Podle Jaanuse Uigy z estonského ministerstva energetiky přišla výstavba „ve správný čas“, a to i díky tomu, že region postupně opouští fosilní zdroje.
Magnety z Narvy zatím pokryjí asi desetinu evropské spotřeby. I tak už má Neo nasmlouvané dodávky s firmami jako Bosch nebo Schaeffler, které zásobují automobilky typu Volkswagen a BMW.
Evropa tak konečně vykročila z teoretických plánů k reálným činům – a udělala to tam, kde se technologické ambice střetávají s geopolitickou realitou.
