Led taje, napětí roste: Kdo ovládne arktické poklady?
Shutterstock.com
Grónsko není na prodej, ale všichni ho chtějí
Krajina věčného ledu a mlčení se stává hlučnou. Arktida, donedávna spíše romantickým symbolem izolace a nedotčené přírody, se mění v geopolitické kolbiště o kontrolu nad klíčovými nerosty budoucnosti. Tání ledovců totiž zpřístupňuje obrovské zásoby kritických surovin – a země jako USA, Rusko, Kanada, Dánsko či Norsko se o ně rozhodně nechtějí dělit jen zdvořilostními diplomatickými úsměvy.
šéfredaktor
„Arktida je vnímána jako zdroj celé řady nerostných surovin – nejen ropy a plynu, ale také strategických materiálů a vzácných zemin,“ vysvětluje Marc Lanteigne, odborník z Arktické univerzity v Tromsø. „Greenland je v tuto chvíli zásobárnou základních kovů, drahých kovů, drahokamů, uranu… všechno tam je. Problém je, že donedávna bylo jejich dobývání považováno za nereálné.“
Jenže klimatická změna přepsala pravidla hry. Mizející ledový příkrov, rozvolněné trasy pro lodní dopravu a politická nervozita kvůli čínské dominanci v těžbě vzácných zemin nutí Západ přehodnotit své limity. A hlavní pozornost se upírá právě na Grónsko.
Grónsko: kousek kamene, který všichni chtějí
Grónsko se mění rychleji než geopolitická mapa světa. Tání ledovců odhaluje dříve nedostupné vrstvy hornin, kde se nachází právě ony kýžené prvky pro výrobu čipů, elektromobilů nebo vojenských technologií. Americký prezident Donald Trump se hned po svém nástupu do funkce nechal slyšet, že vlastnictví Grónska je pro USA „naprostá nezbytnost“. Premiér grónské autonomní vlády Mute Egede mu ale vzkázal lakonicky: „Grónsko není na prodej.“
Zatímco se šéfové států předhánějí v geopolitických prohlášeních, v pozadí se rozjíždí konkrétní projekty. Bílý dům zvažoval koupi osmiprocentního podílu v těžařské firmě Critical Minerals Corp., která v Grónsku provozuje největší projekt na těžbu vzácných zemin. A kanadská společnost Amaroq tu v listopadu oznámila nález komerčně využitelných zásob germania a galia – dvou klíčových prvků pro čipy a elektromobily.
Bitva o arktické kovy se komplikuje – Norsko pozastavilo těžbu
Kanada, Rusko, Norsko: vlastní strategie, stejná motivace
Ani další hráči ale nezůstávají pozadu. Kanada se chystá rozjet svůj „národotvorný projekt“, který by měl propojit obranu a ekonomiku. Premiér Mark Carney prosazuje myšlenku Arktického hospodářského a bezpečnostního koridoru – infrastruktury silnic a přístavů, která by podpořila těžbu i vojenskou přítomnost na severu. Kromě surovin jde i o suverenitu.
Rusko, které má pod kontrolou téměř polovinu arktické pevniny a tři čtvrtiny tamní populace, sází na dlouhodobé plánování. Jeho „Arktida 2035“ není jen vize – už nyní staví nový jaderný ledoborec a rozšiřuje těžební infrastrukturu. Arktida je pro Moskvu stejně důležitá jako Černomoří.
A co Norsko? To se loni rozhodlo těžit přímo ze dna moře ve svých arktických vodách. Jenže plány zastavila malá, ale vlivná Socialistická levicová strana, která si vymínila pozastavení projektu výměnou za podporu státního rozpočtu. První licence na průzkum dna měly být vydány už v roce 2025, ale tlak mezinárodní veřejnosti zatím přibrzdil norské ambice.
Když geopolitika ignoruje přírodu
Všichni se snaží, ale málokdo přemýšlí nad důsledky. Hnát se za kritickými surovinami v dosud nedotčených oblastech světa může být z krátkodobého hlediska výhodné, ale dlouhodobé dopady na ekosystém jsou zatím spíše okrajovým tématem. Přesto se vlády čím dál méně ohlížejí na environmentální rizika – hlavním motivem je suverenita, bezpečnost a nezávislost na čínských dodavatelských řetězcích.
„Greenland se začíná brát vážně jako alternativa k Číně,“ uzavírá Lanteigne. A právě tato věta nejlépe vystihuje nový arktický étos: ticho ledových plání střídá hluk těžké techniky – a zima v Arktidě rozhodně nebude klidem před bouří.
