Rostoucí globální poptávka po kritických minerálech nutí státy hledat nové zdroje a Arktida se rychle stává jedním z nejstrategičtějších míst světa. Led ustupuje, krajina se mění a místa, která byla donedávna neprostupná, se otevírají těžbě.

Zatímco dříve byly ekologické obavy a extrémní podmínky hlavní překážkou pro jakýkoli průmyslový rozvoj, dnes se situace mění. Tendence zbavit se závislosti na Číně, která dominuje v těžbě i zpracování klíčových surovin, žene světové mocnosti k arktickým hranicím.

Mezi nejaktivnější hráče patří Rusko, Kanada, Spojené státy, Dánsko skrze autonomní Grónsko a Norsko. Všechny tyto země posilují své nároky a strategické pozice v regionu.

Jak upozorňuje arktický expert Marc Lanteigne, zejména Grónsko je „surovinovým trezorem“ s obrovským potenciálem pro těžbu vzácných zemin, uranu či germania. Ještě nedávno neprostupný led však ustupuje a otevírá nové možnosti přístupu. To láká vědecké týmy, investory i vlády.

Zelení slaví, průmysl zuříZelení slaví, průmysl zuří

Bitva o arktické kovy se komplikuje – Norsko pozastavilo těžbu

Geopolitický rozměr je zřejmý. USA usilují o snížení závislosti na Číně, a proto se aktivně zapojují do grónských projektů. Trumpova administrativa letos otevřeně jednala o podílu ve společnosti Critical Minerals Corp., která provozuje největší projekt těžby vzácných zemin v Grónsku.

Zároveň roste aktivita firem jako Amaroq, jež oznámila významné objevy germania a gallia – klíčových prvků pro polovodiče a elektromobilitu.

Kanada v reakci na rostoucí globální napětí plánuje rozsáhlé investice do arktické infrastruktury. Vláda premiéra Marka Carneyho zvažuje vytvoření „Arktického ekonomického a bezpečnostního koridoru“, jenž by propojil severní komunity přístavy a silnicemi a umožnil rozsáhlý rozvoj těžby. Součástí je také posílení vojenské přítomnosti v regionu, kde sílí aktivity jak Ruska, tak Číny.

Balkán pod tlakemBalkán pod tlakem

Americké sankce dusí srbskou rafinerii. Ruský majitel musí najít kupce do ledna, jinak o ni přijde bez náhrady

Rusko v Arktidě dlouhodobě posiluje. Aby ne, když podle statistik vlastní přibližně 40 procent celkové rozlohy za arktickou hranicí a je domovem téměř tří čtvrtin arktické populace.

Jeho plán „Arktida 2035“ zahrnuje investice do infrastruktury, těžby i bezpečnostních projektů. Moskva staví nové jaderné ledoborce, které mají zajistit celoroční přístup k severnímu moři a otevřít cestu pro těžbu i lodní dopravu.

Norsko, které chce diverzifikovat své energetické portfolio, plánovalo zahájit hlubinnou těžbu v arktických vodách. Projekt však pozdržela dohoda s levicovými ekologickými stranami, které požadují detailnější vyhodnocení rizik. Přesto Oslo svůj zájem o arktické zdroje neopouští.

Závod se zrychluje

Tlak na surovinovou soběstačnost roste po celém světě, ale přichází s výrazným ekologickým dilematem. Arktida je jedním z nejkřehčích ekosystémů planety a rozsáhlá těžba může mít nezvratné důsledky.

Přesto vlády tvrdí, že bez zajištění přístupu ke strategickým minerálům nelze udržet energetickou transformaci ani průmyslovou konkurenceschopnost.

Závod o arktické suroviny tak nabírá tempo. Ať už rozhodnou geopolitické ambice, nebo environmentální limity, Arktida se definitivně stala další globální hranicí – místem, kde se formuje budoucnost energetiky, průmyslu i mezinárodní politiky.

ByznysByznys

Ledová nabídka: Mír na Ukrajině výměnou za Arktidu? Do hry promlouvá plyn, ropa a vzácné kovy