Arktida se stává novým „zlatým dolem“
Shutterstock.com
Nová surovinová hranice
Tání ledu spustilo geopolitický boj: USA, Kanada i Rusko míří k arktickým zásobám
Snahy o omezení čínské dominance ve zpracování kritických surovin ženou státy do jedné z nejcitlivějších oblastí planety. Arktida se rychle mění v geopolitické bojiště, kde se střetávají ambice s environmentálními obavami.
editor
Rostoucí globální poptávka po kritických minerálech nutí státy hledat nové zdroje a Arktida se rychle stává jedním z nejstrategičtějších míst světa. Led ustupuje, krajina se mění a místa, která byla donedávna neprostupná, se otevírají těžbě.
Zatímco dříve byly ekologické obavy a extrémní podmínky hlavní překážkou pro jakýkoli průmyslový rozvoj, dnes se situace mění. Tendence zbavit se závislosti na Číně, která dominuje v těžbě i zpracování klíčových surovin, žene světové mocnosti k arktickým hranicím.
Mezi nejaktivnější hráče patří Rusko, Kanada, Spojené státy, Dánsko skrze autonomní Grónsko a Norsko. Všechny tyto země posilují své nároky a strategické pozice v regionu.
Jak upozorňuje arktický expert Marc Lanteigne, zejména Grónsko je „surovinovým trezorem“ s obrovským potenciálem pro těžbu vzácných zemin, uranu či germania. Ještě nedávno neprostupný led však ustupuje a otevírá nové možnosti přístupu. To láká vědecké týmy, investory i vlády.
Bitva o arktické kovy se komplikuje – Norsko pozastavilo těžbu
Geopolitický rozměr je zřejmý. USA usilují o snížení závislosti na Číně, a proto se aktivně zapojují do grónských projektů. Trumpova administrativa letos otevřeně jednala o podílu ve společnosti Critical Minerals Corp., která provozuje největší projekt těžby vzácných zemin v Grónsku.
Zároveň roste aktivita firem jako Amaroq, jež oznámila významné objevy germania a gallia – klíčových prvků pro polovodiče a elektromobilitu.
Kanada v reakci na rostoucí globální napětí plánuje rozsáhlé investice do arktické infrastruktury. Vláda premiéra Marka Carneyho zvažuje vytvoření „Arktického ekonomického a bezpečnostního koridoru“, jenž by propojil severní komunity přístavy a silnicemi a umožnil rozsáhlý rozvoj těžby. Součástí je také posílení vojenské přítomnosti v regionu, kde sílí aktivity jak Ruska, tak Číny.
Rusko v Arktidě dlouhodobě posiluje. Aby ne, když podle statistik vlastní přibližně 40 procent celkové rozlohy za arktickou hranicí a je domovem téměř tří čtvrtin arktické populace.
Jeho plán „Arktida 2035“ zahrnuje investice do infrastruktury, těžby i bezpečnostních projektů. Moskva staví nové jaderné ledoborce, které mají zajistit celoroční přístup k severnímu moři a otevřít cestu pro těžbu i lodní dopravu.
Norsko, které chce diverzifikovat své energetické portfolio, plánovalo zahájit hlubinnou těžbu v arktických vodách. Projekt však pozdržela dohoda s levicovými ekologickými stranami, které požadují detailnější vyhodnocení rizik. Přesto Oslo svůj zájem o arktické zdroje neopouští.
Závod se zrychluje
Tlak na surovinovou soběstačnost roste po celém světě, ale přichází s výrazným ekologickým dilematem. Arktida je jedním z nejkřehčích ekosystémů planety a rozsáhlá těžba může mít nezvratné důsledky.
Přesto vlády tvrdí, že bez zajištění přístupu ke strategickým minerálům nelze udržet energetickou transformaci ani průmyslovou konkurenceschopnost.
Závod o arktické suroviny tak nabírá tempo. Ať už rozhodnou geopolitické ambice, nebo environmentální limity, Arktida se definitivně stala další globální hranicí – místem, kde se formuje budoucnost energetiky, průmyslu i mezinárodní politiky.