Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová
Shutterstock.com
Velké dohody v ohrožení
Von der Leyenová v pasti. Obchodní ambice EU narážejí na odpor států i europoslanců
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si ještě nedávno mohla připsat sérii obchodních úspěchů. Nyní ale její strategie naráží na tvrdý odpor uvnitř samotné Evropské unie.
editor
Ekonomická agenda Ursuly von der Leyenové se dostává do nejtěžší fáze. Zatímco Evropská komise se snaží profilovat jako globální obchodní hráč a diverzifikovat vztahy v době rostoucího protekcionismu, narazila na odpor vlastních členských států i Evropského parlamentu.
Ještě na konci roku 2025 se zdálo, že Brusel má nakročeno k uzavření dohody se Spojenými státy, Latinskou Amerikou i Indií. Během několika dnů se ale situace dramaticky změnila.
Donald Trump zaujal tvrdší postoj k transatlantickému obchodu, jednání s Indií se protahují a Evropský parlament tento týden zablokoval dlouho vyjednávanou dohodu s blokem Mercosur.
Evropa stvořila byrokratické monstrum. Musíme ihned jednat, jinak se staneme kořistí
Europoslanci si vyžádali právní posouzení dohody s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí, což může ratifikaci odsunout až o dva roky. Pro EU je to citelný signál neschopnosti dotahovat strategické projekty.
„Kdo bude chtít s Unií vyjednávat, když nedokáže dodat výsledky?“ ptá se bývalý hlavní vyjednavač EU Ignacio García Bercero.
Problémem nejsou pravomoci, ale politika. Obchod sice spadá do kompetence Komise, ta však musí balancovat zájmy 27 států. Některé vlády se obávají levnějších zemědělských dovozů z Latinské Ameriky či Ukrajiny, jiné zoufale hledají odbytiště pro svůj průmysl ohrožený americkými cly.
Dohoda s Mercosurem je vítězstvím nad evropským protekcionismem
Spor kolem Mercosuru odhalil hluboké trhliny mezi Francií, která hájí své farmáře, a Německem, jež tlačí na otevření trhů pro exportéry. Rozkol se promítl i do hlasování Evropské lidové strany, tedy frakce, k níž von der Leyenová patří.
Další test přijde brzy: jednání s Indií. Obě strany chtějí dohodu, ale sporné zůstávají cla na automobily, ocel i uhlíkové poplatky. Pokud se rozdíly nepodaří překlenout, summit v Dillí zřejmě skončí jen politickým prohlášením.
Evropská komise se snaží vyhnout opakování scénáře Mercosuru a z dohody s Indií vyčleňuje citlivé zemědělské položky. Jenže zkušenosti s Austrálií ukazují, že právě zemědělství zůstává Achillovou patou evropské obchodní politiky. A pro Ursulu von der Leyenovou může být teprve začátkem dlouhých problémů.
