Grónsko v hledáčku velmocí. EU zdvojnásobuje investice
Foto: Shutterstock.com
Brusel posiluje vliv v Arktidě: Grónsko dostane dvojnásobek peněz
Když Evropská komise oznámila plán zdvojnásobit finanční pomoc Grónsku, nešlo jen o novou položku v účetní knize. Šlo o geopolitický tah. V době, kdy se do Bílého domu vrátil Donald Trump a jeho zájem o arktický ostrov znovu ožil, se Brusel rozhodl, že je čas utáhnout šrouby a připomenout, kdo jsou skuteční hráči v severním Atlantiku.
šéfredaktor
Z dosavadních 32 milionů eur ročně, které EU Grónsku posílala v rámci dlouhodobého rozpočtu, by se podle nového návrhu Komise mělo od roku 2028 stát téměř 76 milionů eur. To znamená nárůst o 130 % v reálných číslech.
Spolu s příspěvky v rámci rybářské dohody, která loni prošla obnovou, činí podpora EU Grónsku už teď 49 milionů eur ročně – druhý největší tok peněz po Dánsku, pod jehož správu Grónsko spadá.
Nově navrhovaný balík má jít ještě dál: až na půl miliardy eur v rámci sedmiletého rozpočtu.
„V dnešní době systémové rivality nám Grónsko poskytuje kotvu v Arktidě,“ prohlásil eurokomisař pro spravedlnost Michael McGrath při zveřejnění návrhu. A právě v tom je klíč. Peníze nejsou jen o solidaritě, ale o surovinách, digitální infrastruktuře a energetických tocích – a především o vlivu.
Ledová diplomatická fronta
Zatímco Evropská unie ladí cifry a memoranda, za Atlantikem se rozehrává jiný příběh. Donald Trump nepřestal snít o tom, že Grónsko jednou přibude k mapě USA.
Jeho administrativa nijak neskrývá, že má o ostrov zájem – a to nejen kvůli jeho geostrategické poloze, ale i kvůli zásobám kritických surovin a potenciálu pro rozvoj amerického vlivu v Arktidě.
Dánsko, které si na své autonomní území drží ústavní právo, reagovalo podrážděně. Když se v médiích objevily zprávy o tajných kampaních amerického vlivu s napojením na tři osoby blízké Trumpově administrativě, Kodaň okamžitě povolala na kobereček nejvyššího amerického diplomata v zemi.
Mezitím se napětí šíří i na lince Grónsko–Dánsko. Ostrov, který má stále silnější vlastní identitu, zjevně touží po větší samostatnosti – a je jasné, že každý milion od EU nebo zájem z Washingtonu může tento proces urychlit.
Grónská poslankyně v dánském parlamentu Aaja Chemnitz vítá evropský návrh jako „důležité zapojení Unie“. Současně ale upozorňuje: „Je důležité, aby se Grónsko nestalo zemí závislou na dotacích. Peníze by měly směřovat do rozvoje podnikání.“ V jejích slovech zaznívá typická severská obezřetnost – a také jemný signál, že z eurodotací se nemá stát novodobá koloniální měna.
Půl miliardy jako záloha na budoucnost
Návrh Komise je součástí širší revize víceletého finančního rámce (MFF), která se rozbíhá v několika vlnách. Po červencovém prvním balíku přichází tato zářijová dávka, jež počítá nejen s Grónskem, ale s téměř zdvojnásobením investic ve všech 13 zámořských zemích a územích Unie. Celkem by z nynějších 500 milionů eur měl tento rozpočet narůst na miliardu.
Připomeňme si: Grónsko je sice mimo EU, ale má zvláštní status v rámci dánského království a s Unií udržuje velmi těsné vztahy. Evropské peníze tu nejsou žádnou novinkou – spíše kontinuálním projevem evropské měkké moci. Teď ale tato měkká síla dostává ostřejší rysy: Brusel se rozhodl přejít do útoku, než mu někdo jiný obsadí šachové pole.
O tom, zda návrh skutečně projde, se bude rozhodovat v příštích dvou letech během vyjednávání s členskými státy a Evropským parlamentem.
Nicméně McGrathův vzkaz je jasný: „Tyto země a území jsou součástí evropské rodiny.“ A rodinu je třeba držet pohromadě – zvlášť když za plotem postává nový zájemce.
