Bruselská nervozita: Když Peking zavře kohoutky se surovinami

Bruselská nervozita: Když Peking zavře kohoutky se surovinami

Shutterstock.com

Vzácné kovy, drahé vztahy: Evropa a Čína na ostří diplomacie

Bruselské kanceláře se plní nervózní energií. Nejde však o zasedání rozpočtového výboru ani další eko-manifest, ale o vzácné kovy — klíčové ingredience moderní civilizace, které se proměnily v geopolitickou zbraň.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Čína, tichý gigant ovládající 90 % zpracování těchto surovin, začala utahovat šrouby. A Evropa? Tiskne si letenky a brousí jazyk na diplomatické tanečky.

„Pozval jsem čínské představitele do Bruselu, abychom našli urgentní řešení,“ oznámil evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič po dvouhodinovém videohovoru se svým čínským protějškem Wang Wen-taem. „Po dnešním rozhovoru věřím, že žádná ze stran nemá zájem na eskalaci. Ale situace vrhá stín na naše vztahy, a proto je rychlé řešení nezbytné.“

Brusel a Peking se rozhodli jednat pod hlavičkou mechanismu vylepšeného dodavatelského řetězce, který byl ustaven na červencovém summitu v Pekingu právě kvůli problémům s klíčovými surovinami. Evropa se ocitá v situaci, kdy nejen že čelí čínským regulacím, ale také trpí pod tlakem Spojených států a agresivní konkurencí čínských výrobců elektromobilů.

Licencované mikročipy a velká nespokojenost

Čína nečekala na další summit, aby přepsala pravidla. Nový režim vývozu, oznámený začátkem října, je přísnější než dubnové omezení, které již tehdy donutilo některé evropské podniky zavřít krám. Nyní bude jakýkoliv produkt, jenž obsahuje byť stopové množství čínských vzácných kovů, podléhat zvláštním vývozním licencím. A použití těchto materiálů pro vojenské účely bude „v zásadě“ zakázáno.

Z pohledu Pekingu jde o „normální krok při zdokonalování vývozního kontrolního systému“, který podle oficiálního prohlášení demonstruje „zodpovědnost Číny jako velké země při udržování světového míru a stability“. To zní klidně. Ale na evropské straně roste tlak – nejen politický, ale především ekonomický.

Výrazným příkladem je eskalace kolem firmy Nexperia. Nizozemská vláda nedávno zabavila tohoto výrobce čipů jeho čínskému vlastníkovi, společnosti Wingtech Technologies. A to prý na základě silného nátlaku z USA. Peking zuří. Jeho odpovědí je zákaz exportu hotových produktů a komponent z Číny, kde má Nexperia většinu výroby. Zaměstnanci dceřiné firmy Nexperia China byli dokonce instruováni, aby ignorovali příkazy z nizozemského sídla.

Výsledkem je chaos. Nexperia varuje zákazníky, že nemusí být schopna plnit objednávky. Automobilky jako BMW či Mercedes-Benz, závislé na dodávkách čipů, sledují situaci s narůstající panikou. Evropský automobilový průmysl, už tak ohrožen Trumpovými cly a levnými čínskými elektromobily, má další problém navíc.

Čas tiká

Přesto se Šefčovič snaží o smířlivý tón. „Jsem v častém kontaktu s nizozemskými i čínskými úřady ohledně sporu o Nexperii a jsem ujištěn o snaze obou stran situaci deeskalovat,“ uvedl. „Všichni si velmi dobře uvědomujeme, že tady hraje roli čas.“

Jeho slova jsou výstižná. Evropa si už nemůže dovolit další zdržení. Strategické závislosti na čínských surovinách, nejisté transatlantické vztahy a tlak konkurence z Asie vytvářejí výbušný koktejl, ve kterém každé zpoždění může znamenat ztrátu trhu, pracovních míst i politické stability.

Čínská strana sice potvrdila, že je připravena k jednání „co nejdříve“, ale neupřesnila, zda Wang skutečně dorazí do Bruselu osobně. I to je výmluvné. Zatímco Evropa volá po rychlém řešení, Peking si ponechává prostor k manévrování.