Evropa směřuje k tomu, že do roku 2050 zaplatí nejméně 440 miliard eur (zhruba 10,7 bilionu korun) za řešení znečištění a zdravotních dopadů takzvaných věčných chemikálií PFAS.

Uvádí to nová studie Evropské komise, která zároveň varuje, že při ambicióznějších cílech sanace by se účet mohl vyšplhat až ke dvěma bilionům eur (přibližně 48,7 bilionu korun).

Odhad kolem půl bilionu eur představuje podle Komise základní scénář pro celé území Evropského hospodářského prostoru. PFAS, tedy syntetické látky využívané v průmyslu i spotřebním zboží, jsou spojovány s rakovinou, poruchami plodnosti a dalšími zdravotními riziky. V životním prostředí se navíc prakticky nerozkládají.

Evropská unie proto chystá ještě letos návrh na zákaz jejich používání, s výjimkami pro takzvané kritické sektory. I při úplném zákazu by však Evropa podle studie čelila nákladům kolem 330 miliard eur (asi osm bilionů korun) do roku 2050, především kvůli historickému znečištění. Píše o tom web Politico.

SpolečnostSpolečnost

„Věčné chemikálie“ v pitné vodě: studie prokázala souvislost s úmrtím novorozenců a předčasnými porody

Studie upozorňuje, že klíčové není jen to, zda Evropa zasáhne, ale jak. Pokud by emise PFAS pokračovaly a úřady by se spoléhaly hlavně na čištění odpadních vod, mohl by celkový účet do roku 2050 dosáhnout až 1,7 bilionu eur (zhruba 41,4 bilionu korun), zejména kvůli nákladné sanaci půdy a vody.

Naopak při úplném zákazu by zdravotní náklady klesly z přibližně 39,5 miliardy eur ročně v roce 2024 (asi 961 miliard korun) na zhruba 0,5 miliardy eur do roku 2040 (přibližně 12 miliard korun).

„Každý den nečinnosti zvyšuje účet,“ varuje Evropský úřad pro životní prostředí, na nějž se odkazuje server Politico. Podle Komise studie jasně ukazuje, že odklad rozhodnutí výrazně prodražuje budoucí řešení.

ZdravíZdraví

Ztučnění, cirhóza, rakovina. Chemikálie, před nimiž není úniku, nám mohou odrovnat játra, ukázala studie