Americký LNG proudící do Evropy je stále více vystaven domácí politice USA – od debat o cenách energií až po odpor vůči exportům

Americký LNG proudící do Evropy je stále více vystaven domácí politice USA – od debat o cenách energií až po odpor vůči exportům

Shutterstock.com

Duch Groningenu znovu straší

Evropa vyměnila závislost na ruském plynu za americký LNG. „Bazuku“ teď drží v rukou Trump

Americká „LNG bazuka“ má Evropu chránit před krizemi. Jenže zkapalněný zemní plyn není pod evropskou kontrolou a klíčová rozhodnutí se odehrávají mimo Brusel.

Tomáš Tománek

Evropa si po roce 2022 vypráví uklidňující příběh: ruský plyn zmizel, zásobníky jsou plné, ceny zvládnutelné a diverzifikace dodávek přinesla energetickou nezávislost. Tento příběh se však začíná rozpadat.

Závislost nezmizela – pouze změnila podobu. Dnes pochází zhruba 59 procent LNG dováženého do EU ze Spojených států, což není diverzifikace, ale nová koncentrace rizika. Upozorňuje na to web Oilprice.com.

Do centra pozornosti se dostává takzvaná americká „LNG bazuka“. Washington ji prezentuje jako geopolitickou službu Evropě a štít proti vydírání.

Krátkodobě to platí – bez amerického LNG by Evropa po roce 2022 čelila tvrdé krizi. Jenže výraz „bazuka“ evokuje zbraň, která je pod kontrolou a lze ji nasadit podle potřeby. LNG takový nástroj není.

Americký LNG patří soukromým firmám, je vázán dlouhodobými kontrakty, globálními cenami, dostupností lodí i pojištění. Zároveň je stále více vystaven domácí politice USA – od debat o cenách energií až po odpor vůči exportům. A to v době, kdy geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Evropou po nástupu administrativy Donalda Trumpa stoupá.

Evropa nemá žádnou jistotu, že v krizovém scénáři budou dodávky směřovat právě k ní, a ne k lépe platícím odběratelům v Asii nebo na americký domácí trh.

Evropská iluze plynové nezávislosti se bortí.

Právě proto se v Nizozemsku potichu vrací debata o plynovém poli Groningen. To bylo objevené roku 1959 a bylo největším ložiskem zemního plynu v Evropě. Kvůli častým a silným zemětřesením způsobujícím škody na budovách však nizozemská vláda rozhodla o ukončení těžby, která byla definitivně zastavena k 1. říjnu 2023.

Nyní nejde o jeho znovuotevření jako běžného zdroje, ale o otázku, zda by nebylo strategickou chybou rozebrat infrastrukturu, která kdysi sloužila jako stabilizační kotva severozápadní Evropy. Pokud by byla zničena, nelze ji v případě krize obnovit v řádu měsíců ani let.

Diskuse o Groningenu odhaluje klíčový omyl evropské politiky: zaměňování diverzifikace za suverenitu. LNG je globální komodita, která se řídí trhem, nikoli evropskými prioritami.

Bez domácí zálohy zůstává Evropa zranitelná vůči cenovým šokům, geopolitickým krizím i politickým rozhodnutím mimo svůj dosah, připomíná Oilprice.com.

Americká LNG bazuka zůstane důležitá, ale není náhradou za vlastní pojistky. Groningen nepředstavuje návrat k minulosti, ale připomínku, že energetická bezpečnost stojí na redundanci a možnosti volby. Evropská iluze plynové nezávislosti se bortí – a nizozemská debata je jejím prvním viditelným prasknutím.