Michal Strnad, třetí nejbohatší muž pod 40

Michal Strnad, třetí nejbohatší muž pod 40

Foto: CSG

Česko je miliardářská mocnost. Strnad by zaplatil roční důchody všem penzistům

Páteční IPO Czechoslovak Group nemění jen mapu evropského zbrojního průmyslu, ale i rozložení bohatství na kontinentu. Česká republika se díky němu řadí mezi země s nejvyšší koncentrací miliardářů v Evropě a majetkový skok Michala Strnada nemá v novodobé historii země obdoby.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY

Galerie (6)

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů má Česko čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu (viz tabulka níže).

Země s největším počtem zástupců mezi 70 nejbohatšími Evropany

Země s největším počtem zástupců mezi 70 nejbohatšími Evropany

Zdroj: Bloomberg

Česko má v první evropské sedmdesátce stejně zástupců jako citelně bohatší ekonomiky Itálie či Švýcarsko. A má jich více než Španělsko, Nizozemsko, Rakousko, Norsko či Finsko.

Ze zemí bývalého východního bloku, které jsou nyní členy EU, představuje Česko jedinou zemi, která má v první sedmdesátce i v první stovce nejbohatších Evropanů své zástupce. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko či Litva nemají v první stovce vesměs nikoho (viz tabulka dle údajů Bloombergu níže). V první sedmdesátce nemají své zástupce Irsko, ani Finsko. V první stovce se pak neumisťuje žádný Portugalec, Belgičan, ani Lucemburčan.

Země s největším počtem zástupců mezi 100 nejbohatšími Evropany

Země s největším počtem zástupců mezi 100 nejbohatšími Evropany

Zdroj: Bloomberg

Zmíněný Strnad, většinový majitel a šéf Czechoslovak Group, se v pátek zařadil na 64. místo nejbohatších lidí světa podle průběžně aktualizovaného žebříčku agentury Bloomberg. Jeho jmění činí 759,2 miliard korun. Tvoří jej zejména právě jeho podíl v Czechoslovak Group, jenž tedy po vstupu na burzu „prošel průzkumem trhem“, který jej nyní oceňuje tak, že Strnadův majetek se oproti čtvrtku oficiálně – s burzovním štemplem – rozrostl o necelých 355 miliard korun (nárůst Strandova dolarová jmění zachycuje graf Bloombergu níže).

Nárůst Strnadova dolarového jmění od října

Nárůst Strnadova dolarového jmění od října

Zdroj: Bloomberg

Pro srovnání, druhý nejbohatší člověk v Česku, Renáta Kellnerová, vládnoucí skupině PPF, disponuje nyní podle Bloombergu majetkem 369,3 miliard korun. Strnad tedy v pátek zbohatl prakticky v rozsahu jejího celkového majetku.

Takové masivní Strandovo zbohatnutí „přes noc“ jej v samotné Evropě katapultuje na 12. příčkou v žebříčku nejzámožnějších (viz tabulka Bloombergu níže).

Strnad je dvanáctým nejbohatším Evropanem

Strnad je dvanáctým nejbohatším Evropanem

Strnad je dvanáctým nejbohatším Evropanem

Mezi světově nejbohatšími lidmi ve věku do 40 let je pak Strnad třetí. Bohatší jsou v dané věkové skupině pouze 39letý Lukas Walton z USA, vnuk zakladatele americké sítě řetězců Walmart, a rovněž jako Strnad 33letý Rakušan Mark Mateschitz, dědic 49procentního podílu v Red Bullu, světové jedničce mezi výrobci energetických nápojů (viz tabulka Bloombergu níže).

Mezi světově nejbohatšími lidmi ve věku do 40 let je Strnad třetí

Mezi světově nejbohatšími lidmi ve věku do 40 let je pak Strnad třetí

Zdroj: Bloomberg

Mimochodem, Strnad disponuje nebývalým jměním dokonce i vzhledem k dosavadnímu vývoji v Česku, tedy evropské miliardářské mocnosti. Ze svého majetku by mohl po celý rok 2026 platit všem penzistům v Česku jejich starobní důchody, a ještě by mu zhruba 20 miliard korun zbylo. To se v novodobé historii samostatného Česka ještě nestalo, aby jedna jediná osoba mohla hypoteticky „ze svého“ v daném roce pokrýt veškeré penze (výdaje na starobní důchod mají letos činit 739,6 miliardy korun, jak plyne z návrhu rozpočtu z pera ještě vlády Petra Fialy). Zvlášť pozoruhodné je to i proto, že se stárnutím populace výdaje na penze narůstají citelně nadinflačně, tudíž by mělo být z tohoto hlediska teoreticky stále obtížnější, aby je mohla ze svého majetku pokrýt jediná osoba.