Systém využívá energii, kterou Země akumuluje během dne a v noci ji vyzařuje zpět do vesmíru (ilustrační obrázek)
Shutterstock.com
Energie po setmění
Solární boom naráží na limity, ale vědci přišli s převratnou „noční elektřinou“, která může změnit energetiku
Australští vědci vyvíjejí takzvané „reverzní solární panely“, které dokážou vyrábět elektřinu i po západu slunce. Místo pohlcování světla energii získávají z tepla, které Země vyzařuje do chladného vesmíru.
editor
Solární energie zažívá po celém světě prudký rozmach, který je poháněn klesajícími náklady a rostoucí poptávkou. Jen v roce 2025 přibylo podle odhadů o třetinu více solárních kapacit než o rok dříve.
Rychlá expanze obnovitelných zdrojů však naráží na zásadní limity: nedostatečnou přenosovou infrastrukturu a především nestálost výroby, která komplikuje zajištění stabilních dodávek elektřiny.
Zatímco fosilní zdroje lze regulovat podle potřeby, výroba ze slunce a větru závisí na přírodních podmínkách. Nejvyšší výkon solárních panelů často neodpovídá době špičkové spotřeby, což zvyšuje nároky na akumulaci energie. Právě tento problém se snaží řešit tým vědců z University of New South Wales (UNSW) v Austrálii.
Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran
Výzkumníci vyvíjejí zařízení označované za termoradiační diodu, která funguje jako solární panel obráceně. Namísto pohlcování světla vyzařuje infračervené záření – tedy teplo – do chladného okolí a při tomto procesu generuje elektrický proud. Využívá přitom energii, kterou Země akumuluje během dne a v noci ji vyzařuje zpět do vesmíru.
„Když se na Zemi podíváte v noci infračervenou kamerou, uvidíte, že září,“ vysvětluje pro web Oilprice.com vedoucí výzkumu profesor Ned Ekins-Daukes. „Planeta se ochlazuje tím, že vyzařuje teplo do studeného vesmíru. My se snažíme tuto energii zachytit a přeměnit ji na elektřinu.“
Vesmírná technologie
UNSW navazuje na dřívější teoretický výzkum amerických univerzit, ale její tým jako první už v roce 2022 prokázal přímou výrobu elektrické energie pomocí tohoto principu. Současný výkon zařízení je však zatím velmi nízký – přibližně stotisíckrát menší než u běžného solárního panelu.
Vědci přesto vidí praktické využití. V budoucnu by termoradiační diody mohly napájet drobná zařízení přes noc, snižovat potřebu baterií nebo je průběžně dobíjet.
Ještě větší potenciál se otevírá ve vesmíru, kde by mohly sloužit jako zdroj energie pro satelity při průletech stínem Země, kdy jsou vystaveny extrémnímu chladu a zároveň bez přístupu ke slunečnímu světlu.
Ruská nafta je zpátky ve hře: exporty prudce rostou a tlačí ceny dolů
