Thorium se v přírodě vyskytuje asi třikrát častěji než uran a nemá žádné štěpné izotopy
Shutterstock.com
Energie na tisíce let
Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran
Čínští vědci poprvé na světě úspěšně přeměnili thorium-232 na uran-233 v experimentálním thoriovém reaktoru s roztavenou solí. Jako první tak realizovali technologii, která by mohla zásadně změnit podobu světové jaderné energetiky, napsal web OilPrice.com. Peking zároveň disponuje velkými zásobami thoria, čímž by měl oproti ostatním zemím značně navrch.
Redaktorka
Experiment probíhal v jaderném reaktoru na bázi roztavené soli v poušti Gobi. Zařízení vyvinul Šanghajský ústav aplikované fyziky při Čínské akademii věd.
V dubnu letošního roku do něj vědci poprvé přidali nové palivo, roztavenou sůl thoria, a po šesti měsících oznámili, že se jim podařilo přeměnit thorium na uran, což se dosud nikomu na světě nepodařilo.
„Reaktory s roztavenou solí patří mezi takzvané čtvrté generace jaderných zdrojů,“ uvedl pro China Daily ředitel institutu Dai Č’-min.
„Díky své konstrukci pracují při nízkém tlaku, nepotřebují vodu ke chlazení a dosahují vysokých teplot. Mezinárodně jsou uznávány jako nejvhodnější typ pro využití thoriových zdrojů.“
Thorium se v přírodě vyskytuje asi třikrát častěji než uran a nemá žádné štěpné izotopy. To znamená, že na rozdíl od uranu nemůže být obohaceno a použito pro výrobu jaderných zbraní. Navíc thoriové reaktory jsou oproti uranovým bezpečnější, nevyžadují chlazení a produkují méně radioaktivního odpadu.
Předpokládá se, že thoria je v Číně tolik, že by mohlo zásobovat domácnosti energií po tisíce let. Podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Agentury pro jadernou energii patřící pod Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2016 se zdejší ložiska řadí mezi nejrozsáhlejší na planetě.
Úspěšná reakce prokázala, že thorium-232 může v reaktoru zachycovat neutrony a měnit se na uran-233, který následně uvolňuje energii jaderným štěpením. Vzniká tak samoudržující se cyklus, v němž reaktor „spaluje a zároveň vytváří“ své palivo, napsal web OilPrice.com.
Podle Dai Č’-mina chce ústav do roku 2035 dokončit stavbu reaktoru s tepelným výkonem 100 megawattů a zahájit tak jeho komerční provoz.
„Tento krok urychlí technologické inovace i inženýrské aplikace. Cílem je, aby Čína získala bezpečný, spolehlivý a plně kontrolovaný systém výroby energie z thoria,“ doplnil vědec.
Na začátku letošního roku zveřejnil list South China Morning Post dříve tajnou čínskou studii, podle níž by těžební odpad nastřádaný za pět let těžby železa v ložisku Bayan Obo v oblasti Vnitřního Mongolska obsahoval tolik thoria, že by pokrylo energetické potřeby všech amerických domácností na více než tisíc let.
