![[object Object]](https://web-api.hrot24.cz/image/68d50ba0e80b7543eb69e080/160/90/CROP?_sig=hLjbYW4P9W8C389LP7X-IHa7uCvlSWonCaiwVBqXCpE)
Jaderná fúze – na rozdíl od štěpení – napodobuje proces probíhající v nitru hvězd, tedy slučování atomových jader za extrémních teplot
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Závod velmocí
„Svatý grál energetiky“ v čínských rukou? Peking investuje stamiliardy do jaderné fúze, USA bijí na poplach
Čína masivně financuje výzkum jaderné fúze a USA řeší, jak neztratit prvenství v technologii, která může přepsat pravidla globální politiky i ekonomiky. „Rozhodující chvíle přichází právě teď,“ varuje fyzik Troy Carter z laboratoře Oak Ridge.
Redaktorka
Čína od roku 2023 investovala až 13 miliard dolarů (okolo 270 miliard korun) do vývoje jaderné fúze a podle svých plánů by mohla už do roku 2030 spustit komerční výrobu elektřiny podobnou hvězdným reakcím, píše ekonomický web Oilprice.com.
Pokud by se to podařilo, východní velmoc by se podle zmíněného webu stala první zemí na světě, která ovládla technologii, jíž experti říkají „svatý grál energetiky“.
Američtí fyzici z Massachusettského Technologického Institutu (MIT) varují, že by to mohlo zásadně přepsat geopolitické poměry.
Na rizika upozornil i republikánský kongresman Randy Weber, předseda podvýboru pro energetiku v americké Sněmovně reprezentantů. Podle něj nelze připustit, aby fúzní technologii ovládly autoritářské režimy.
„Tyto technologie musejí rozvíjet a uvádět do praxe státy, které ctí demokratické hodnoty, transparentnost a mezinárodní spolupráci, nikoli režimy, které by mohly energetickou převahu využít jako zbraň,“ prohlásil Weber 18. září. Dodal, že USA musejí zrychlit vlastní programy, aby dokázaly čínský náskok dohnat.
Na stejném slyšení předstoupili před kongresmany čtyři špičkoví experti. Shodli se, že Spojené státy mají ještě čas, pokud dokážou výrazně navýšit investice, zkoordinovat výzkum s aliancí spojenců a spustit demonstrační programy podobně, jako se to podařilo v minulosti u jiných přelomových technologií.
Od jaderného štěpení k „hvězdné reakci“
Jaderná fúze, na rozdíl od dnes využívaného štěpení, napodobuje proces probíhající v nitru hvězd, tedy slučování atomových jader za extrémních teplot.
Výsledkem je téměř nevyčerpatelný a čistý zdroj energie. Výzkum fúze začal už v 50. letech, ale průlom nastal teprve v poslední době.
V roce 2022 se vědcům v kalifornské laboratoři Lawrence Livermora podařilo uskutečnit reakci, která vyprodukovala více energie, než kolik se spotřebovalo na samotný experiment. Tento okamžik experti přirovnali k legendárnímu letu bratří Wrightů, který je symbolem začátku nové éry.
Podle šéfa společnosti Commonwealth Fusion Systems Boba Mumgaarda je právě teď potřeba rozhodující „startovní injekce“.
Tvrdí, že americká fúzní scéna explozivně roste. Zatímco v roce 2021 existovalo 23 firem s investicemi 1,78 miliardy dolarů, v roce 2024 počet vzrostl na 53 firem s více než 10,6 miliardy dolarů.
Nyní je ale podle něj nutné umožnit společnostem testovat prototypy v prostředí, kde riziko případného selhání nebude likvidační.
Mumgaard proto vyzval k jednorázové podpoře ve výši 10 miliard dolarů (přes 200 miliard korun), která by mohla urychlit spuštění programů a umožnit výstavbu prvních fúzních elektráren už koncem desetiletí. Financování by mělo být vázáno na jasně měřitelné výsledky a komerční proveditelnost.
Rozhodující okamžik
Podobně mluvil i Troy Carter z Národní laboratoře Oak Ridge: „Rozhodující chvíle přichází právě teď. Pokud podpoříme nové projekty, partnerství a inovace, můžeme zajistit, že to budou Spojené státy, kdo promění fúzi z vědeckého slibu na komerční realitu,“ cituje ho server Oilprice.com.
Will Regan z Pacific Fusion připomněl, že Amerika v minulosti dokázala převést vědecké průlomy do průmyslové praxe prostřednictvím soukromého sektoru.
Fúze podle něj není výjimkou a americký výzkum je velmi blízko k nalezení řešení klíčových vědeckých problémů.
Podporu investicím do fúze vyslovila i demokratická kongresmanka Zoe Lofgrenová, která jinak kritizuje návrh rozpočtu administrativy Donalda Trumpa pro fiskální rok 2026.
V tomto bodě však připustila, že jde o krok správným směrem. Ministerstvo energetiky žádá 7,1 miliardy dolarů na vědu, přičemž výslovně zahrnuje i podporu fúzního výzkumu s cílem udržet americkou konkurenceschopnost.
Fúze není jen otázkou vědeckého prvenství. Podle fyzičky Stephanie Diemové z Wisconsinské univerzity v Madisonu jde také o zásadní geopolitickou kartu. „Ve světě, který řeší rostoucí spotřebu energie a napětí kolem přístupu ke zdrojům, nám fúze dává naději,“ řekla.
