Je jedno, kolikrát byste klikli na lacinou škrabku z Temu nebo drbátko na záda, všechno by vám položku po položce deset let přivážela čínská nákladní loď poháněná „nekonečným“ thoriovým palivem
Shutterstock.com
Čistá energie
Naprostý průlom: čínské thoriové lodě by mohly plout 10 let na jediné nabití
Čínským lodím poháněným thoriem by mohla stačit jedna dávka paliva na deset let, napsal singapurský deník Lien-che Cao-pao. V listopadu se Pekingu povedlo v experimentálním reaktoru s roztavenou solí přeměnit thorium-232 na uran-233. Podle čínských médií disponují až 1,4 miliony tun thoria, což by mohlo zemi získat zdroj energie na desetitisíce let bez potřeby dovážet uran.
Redaktorka
Na začátku listopadu oznámila Čínská akademie věd technologický průlom ve světové jaderné energetice. Reaktor poháněný roztavenou thoriovou solí s výkonem dvou megawattů je prvním takovým úspěšně provozovaným na světě.
Úspěšná reakce prokázala, že thorium-232 může v reaktoru zachycovat neutrony a měnit se na uran-233, který následně uvolňuje energii jaderným štěpením. Vzniká tak samoudržující se cyklus, v němž reaktor „spaluje a zároveň vytváří“ své palivo, napsal web OilPrice.com.
Čína už pracuje na jaderném pohonu pro námořní dopravu. Velké nákladní lodě by díky thoriovému palivu mohly plout až deset let na jedinou náplň, a to prakticky bez emisí. Technologie také umožňuje uplatnění v kosmických projektech nebo v armádě.
Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran
Reaktory na roztavenou thoriovou sůl mají mnoho výhod. Nevyžadují chladicí systém nebo externí zdroj vody jako klasické jaderné reaktory, takže energii mohou vyrábět i na pouštích nebo jiných vodě vzdálených místech. Navíc takové reaktory jsou kompaktní, ale vysoce výkonné.
Podle deníku Lien-che Cao-pao tyto specifikace umožňují Číně vybudovat „energetické balíčky“, které by se uplatnily jak v energetice, tak na lodích nebo v polárních výzkumných stanicích.
Thorium se v přírodě vyskytuje asi třikrát častěji než uran, sama Čína má podle médií v ložiscích až 1,4 milionu tun thoria. Studie z ložiska Pajün Obo v Mongolsku navíc ukazuje, že samotný pětiletý odpad z těžby by obsahoval dost thoria na zásobování amerických domácností na více než tisíc let.
Thorium také nemá žádné štěpné izotopy. To znamená, že na rozdíl od uranu nemůže být obohaceno a použito pro výrobu jaderných zbraní.
Rozvoj jaderné energetiky v Číně byl dlouho bržděný omezenými zásobami uranu. Průměrná jaderná elektrárna o výkonu jeden gigawatt spotřebuje ročně přibližně 200 tun oxidu uranu (U₃O₈), ale více než 80 procent dodávek uranu v Číně závisí na dovozu, čímž je země vystavena geopolitickým rizikům.
Po jaderné havárii ve Fukušimě v roce 2011 navíc došlo k výrazným výkyvům cen uranu na světovém trhu, což vedlo ke zpomalení některých čínských jaderných projektů z důvodu nejistoty v dodávkách paliva.
Úspěšnou přeměněnou thoria na uran se Číně podařilo splnit první ze třech fází výstavby reaktoru poháněného roztavenou thoriovou solí.
Ve druhé fázi chce Peking postavit malý demonstrační reaktor s výkonem deseti megawattů do roku 2029. Tím by si země ověřila, jestli je projekt komerčně životaschopný, a mohla by vybudovat alespoň základní infrastrukturu pro dodavatelský řetězec.
V poslední fázi by do roku 2035 vznikl reaktor s výkonem 100 megawattů v oblastech bohaté na thorium jako Gansu nebo Sin-ťiang.
„Tento krok urychlí technologické inovace i inženýrské aplikace. Cílem je, aby Čína získala bezpečný, spolehlivý a plně kontrolovaný systém výroby energie z thoria,“ řekl deníku China Daily vědec Dai Č’-min.
Současně země zaznamenala další posun v jaderné fúzi. V říjnu byl v městské prefektuře Che-fej úspěšně instalován klíčový komponent kompaktního fúzního zařízení.
Projekt má být hotový v roce 2027 s prvním testem výroby fúzní elektřiny a do roku 2030 by měl rozsvítit první lampu. Pokud Čína obě technologie zvládne, může si upevnit pozici lídra v čisté energetice a změnit rozložení sil na globálním trhu.
