Čína podle deníku South China Morning Post uspěla s provozem prvního thoriového reaktoru na roztavené soli (TMSR), který dokáže stabilně přeměňovat thorium-232 na uran-233, vysoce účinné jaderné palivo.

Reaktor provozuje Šanghajský institut aplikované fyziky pod Čínskou akademií věd a podle zprávy běží v odlehlé části pouště Gobi už od roku 2023.

Proces zahrnuje sekvenci reakcí, při nichž thorium zachytí neutron, vzniklé izotopy postupně přecházejí až v uran-233 schopný udržet štěpnou řetězovou reakci, píše ekonomický web Oilprice.com.

Energie na tisíce letEnergie na tisíce let

Čínský experiment přepisuje jaderné dějiny. Vědci poprvé přeměnili thorium na uran

Podle zástupce institutu Li Čching-nuana reaktor „stále generuje teplo z jaderného štěpení“ od té doby, co poprvé dosáhl kritického stavu v říjnu 2023.

Pokud se informace potvrdí, jde o zásadní posun ve světových jaderných technologiích. Zatímco USA stále vedou v množství vyrobené jaderné energie, Čína buduje nové reaktory rekordním tempem a rychle posiluje svou globální pozici. Za dobu, kdy USA dokončily jediný nový reaktor, Peking postavil třináct a další desítky připravuje.

Kritická závislost

Klíčový důvod čínského zájmu o thorium je strategický: země má jen omezené zásoby uranu a je čím dál závislejší na ruských dodávkách.

Rusko přitom ovládá téměř polovinu světové kapacity na obohacování uranu, což s sebou nese geopolitická rizika i cenovou nejistotu.

Čína má naproti tomu prakticky neomezené množství thoria. Podle deníku South China Morning Post by jeden ložiskový komplex ve Vnitřním Mongolsku mohl teoreticky zásobovat čínskou energetiku déle než tisíc let.

Pokud se technologie TMSR podaří škálovat, může Peking zásadně změnit rovnováhu v globálním jaderném sektoru – a obejít kritický bod závislosti na ruském palivu.

Miniaturní interceptorMiniaturní interceptor

Evropský startup vyzrál na ruské drony. Jeho malá a smrtící raketa zničí Šáhid za zlomek ceny Stingeru