Jaderná elektrárna Vogtle v Georgii je s cenovkou 35 miliard dolarů nejdražším infrastrukturním projektem v dějinách Spojených států
Brian Jason / Denton Rumsey / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Budoucnost energetiky
Jádro má vrchol teprve před sebou. Spojené státy chtějí zvýšit jeho kapacitu na trojnásobek
Americká jaderná flotila stárne, řada reaktorů má být v následujících letech odstavena a sektor potřebuje nový impulz. Tím je vláda prezidenta Donalda Trumpa, pro kterou je rozvoj jádra jednou z priorit, což snad brzy pocítí celé Státy.
vlb
Spojené státy jsou aktuálně největší producent jaderné energie na světě a svou dominanci hodlají ještě posílit. Cílí na trojnásobek instalované jaderné kapacity oproti roku 2020.
Stavba nových bloků je přitom extrémně nákladná. Specializovaný server OilPrice.com zmiňuje konkrétní příklad, elektrárnu Vogtle v Georgii.
Ta se s cenovkou 35 miliard dolarů (přes 720 miliard korun) stala nejdražším infrastrukturním projektem v dějinách USA. Povolena byla již v roce 2009, poslední reaktor se ale podařilo spustit až v dubnu loňského roku.
Vogtle je pro zastánce jádra varováním i výzvou: buď nové bloky nestavět, nebo je stavět úplně jinak. Mnoho amerických laboratoří a startupů proto hledá cestu, jak zlevnit a zrychlit výstavbu.
Klíčovým trendem jsou malé modulární reaktory (SMR), které se vyrábějí v továrně a na místě jen montují. To má odstranit složitou projekční a povolovací fázi, která u tradičních elektráren trvá roky a stojí miliardy dolarů.
Dvě SMR technologie už získaly schválení pro nasazení v USA a další jsou ve vývoji. Nicméně zdaleka nemají takový výtlak jako velké kamenné elektrárny.
Na vývoji budoucnosti jaderných elektráren pracuje také Oak Ridge National Laboratory (ORNL) v Tennessee. Využívá 3D tisk a AI k urychlení výroby klíčových částí, například přesných polymerových forem pro betonové komponenty.
Podle laboratoří lze díky tomu zkrátit proces od týdnů na dny a zároveň zvýšit přesnost odlitků, což je revoluce oproti dosavadním postupům. Tyto technologie už se testují na demonstračním reaktoru Hermes společnosti Kairos Power.
„Ukazujeme, že budoucnost jaderné výstavby nemusí vypadat jako minulost,“ uvedl Ryan Dehoff, ředitel centra ORNL pro vývoj a demonstraci nových výrobních technologií. „Spojujeme schopnosti národních laboratoří s naší tradicí pouštět se do velkých, odvážných projektů, abychom urychlili rozvoj nové komerční jaderné energetiky.“
Na jaderné energii dnes panuje v USA vzácná shoda napříč politickým spektrem. Minulá administrativa prezidenta Joea Bidena spolu s více než 20 zeměmi na konferenci COP28 odstartovala iniciativu Deklarace o ztrojnásobení jaderné energie.
Vláda Donalda Trumpa tuto iniciativu nezrušila, naopak na ni poměrně s chutí navázala. Trump již podepsal několik nových jaderných dohod s britským premiérem Keirem Starmerem v řádu miliard dolarů, které mají rozšířit kapacitu výroby jaderné energie na obou stranách Atlantiku.
Americký prezident označil smlouvy za „opravdu úžasné“. Trump očekává, že nové zdroje energie zlevní elektřinu a podpoří stavebnictví. Vzniknou také desítky tisíc pracovních míst.
