Moderní elektrické auto
Shutterstock.com
Automotive
Elektromobily jako drahá sázka. Automobilky v USA a Evropě prodělaly přes 2,3 bilionu korun
Automobilky ve Spojených státech a Evropě zaznamenaly v posledních letech výrazné ztráty spojené s vývojem a výrobou elektromobilů. Mezi lety 2022 a koncem roku 2025 podle analýzy publicisty Roberta Bryce zveřejněné v deníku The New York Post dosáhly kumulované ztráty z programů elektromobility zhruba 114 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
Redaktorka
Do výpočtu jsou zahrnuty jak tradiční automobilky, tak čistě elektromobilní startupy. Zatímco společnosti Ford, Lucid a Rivian uvádějí ztráty z elektromobilů přímo ve svých regulatorních výkazech, další výrobci jako General Motors, Stellantis, Mercedes-Benz nebo Volkswagen tyto údaje neuvádějí.
Analytici proto čísla pouze odhadují z výsledků hospodaření, odpisů a veřejných prognóz, napsal server OilPrice.com. Jediný Ford podle Bryce poskytuje jasné finanční výkazy týkající se elektromobilů.
Samotné tradiční automobilky prodělaly podle odhadů mezi lety 2022 a třetím čtvrtletím 2025 přibližně 83,6 miliardy dolarů (1,7 bilionu korun), dalších zhruba 30,2 miliardy dolarů (620 miliard korun) připadá na startupové firmy Lucid a Rivian.
Analýza ale nezahrnuje společnost Tesla, protože velká část jejího zisku pochází z prodeje regulatorních kreditů a aktivit mimo výrobu automobilů.
Výrobci v uplynulé dekádě investovali desítky miliard dolarů do výstavby nových továren, výroby baterií a rozšiřování plně elektrických modelových řad.
Podle údajů neziskové organizace Environmental Defense Fund automobilky ve Spojených státech mezi lety 2015 a začátkem roku 2024 investovaly do elektromobility a baterií přes 188 miliard dolarů (3,8 bilionu korun).
Výrazné zrychlení investic nastalo po přijetí zákona Inflation Reduction Act v roce 2022. Výrobce General Motors například přislíbil investice ve výši 35 miliard dolarů (719 miliard korun) do roku 2025, Ford 50 miliard dolarů (bilion korun) do roku 2026 a Volkswagen spustil globální program elektrifikace a digitalizace za 131 miliard dolarů (2,7 bilionu korun).
Růst nabídky ale nedoprovodil zájem spotřebitelů a růst poptávky. Ve Spojených státech zaznamenaly prodeje elektromobilů dočasný nárůst ve třetím čtvrtletí roku 2025.
Tou dobou si zákazníci pořizovali vozy před vypršením federální daňové úlevy ve výši 7,5 tisíce dolarů (154 tisíc korun). Podle údajů společnosti Cox Automotive se tehdy prodalo přes 437 tisíc vozů a tržní podíl elektromobilů dosáhl 10,5 procenta.
Po skončení daňového zvýhodnění poptávka výrazně oslabila. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 klesly prodeje na zhruba 234 tisíc vozů, což je mezičtvrtletní propad o 46 procent.
Celoroční prodeje elektromobilů v roce 2025 se podle údajů společnosti Kelley Blue Book snížily na přibližně 1,28 milionu vozů a poprvé od roku 2019 zaznamenaly meziroční pokles.
Nepomáhají ani vysoké pořizovací ceny elektromobilů, které se pohybují kolem 59 tisíc dolarů (1,2 milionu korun), obavy z kratšího dojezdu, ne moc rozvinutá dobíjecí infrastruktura a nižší ceny pohonných hmot. Část zákazníků se proto vrací k hybridním vozům, SUV a modelům se spalovacími motory.
Podobné problémy řeší i evropské automobilky. Přísné emisní limity narážejí na slabší poptávku a rostoucí konkurenci od čínských výrobců. V roce 2025 se podle BBC stala čínská automobilka BYD největším světovým prodejcem elektromobilů, čímž předstihla Teslu.
Proto některé evropské značky odložily nebo zrušily plánované projekty elektromobility a radši prodloužily životní cyklus spalovacích a hybridních aut.
