Chemická továrna

Chemická továrna

Shutterstock.com

Drahá energie a regulace

Kolaps evropského chemického průmyslu: investice se propadly o 80 %, fabriky zavírají a mizí tisíce míst

Drahé energie, přísné klimatické regulace a slabá konkurenceschopnost tlačí evropskou chemii ke kolapsu. Dopady mohou zasáhnout i automobilky a obranný průmysl.

Tomáš Tománek

Evropský chemický průmysl se dostává do hluboké krize. Investice se prakticky zastavily, výrobní kapacity rychle ubývají a tisíce pracovních míst mizí. Kombinace drahých energií, přísných klimatických regulací a sílící konkurence z USA a Číny podle expertů zásadně podkopává konkurenceschopnost jednoho z klíčových pilířů evropské ekonomiky.

Podle dat Evropské rady chemického průmyslu (Cefic), na která upozornil deník Financial Times, se investice do chemického sektoru v EU loni propadly o zhruba 80 procent. Jen za minulý rok bylo v Evropě uzavřeno přes pět milionů tun výrobních kapacit.

Od roku 2022 se tempo uzavírek zvýšilo šestinásobně a do roku 2025 dosáhlo celkem 37 milionů tun, což odpovídá zhruba devíti procentům kapacity celého odvětví. Doprovodným jevem bylo zrušení přibližně 20 tisíc pracovních míst.

„Už nejsme pět minut před dvanáctou. Sektor se láme přímo teď,“ uvedl šéf Ceficu Marco Mensink, jehož cituje web Oilprice.com. Upozornil, že tempo uzavírek se meziročně zdvojnásobilo a nové investice se blíží nule. Podle něj je nutný okamžitý politický zásah s reálným dopadem.

Chemický průmysl přitom patří k největším v Evropě. V roce 2024 dosáhly jeho tržby více než 600 miliard eur. Podíl Evropy na globálním trhu se však dramaticky zmenšil – z více než 27 procent v roce 2004 na 12,6 procenta loni. Hlavním důvodem jsou vysoké ceny energií, zejména zemního plynu, který je klíčovou surovinou i zdrojem energie pro výrobu chemikálií.

Zatímco Evropa čelí drahé energii a nákladům na emise CO₂, konkurenti v Číně a USA těží z levnějších vstupů a méně restriktivního prostředí. Čínské firmy navíc masivně navyšují kapacity – v některých segmentech dokonce nad rámec globální poptávky – a tlačí evropské výrobce k hraně přežití. Američtí producenti zase získali výhodu po obchodní dohodě mezi USA a EU.

Auta i obrana Evropy

Situace už vede k odchodu velkých hráčů. Saúdská SABIC se z Evropy stáhla, Dow plánuje uzavření několika závodů v Německu a Exxon zvažuje úplný odchod z evropského chemického trhu. Některé společnosti už skončily v insolvenci.

Problém má však širší dopady. Chemie je základní vstupní surovinou pro automobilový i obranný průmysl. „Bez chemického sektoru nemáte ani obranu, ani automobilky. Evropa si vytváří strategickou závislost na zbytku světa,“ varuje Mensink a označuje chemii za „matku veškerého průmyslu“.

Bez zásadní změny priorit – zejména vyvážení klimatických cílů a konkurenceschopnosti – podle expertů hrozí, že Evropa o tento klíčový sektor přijde.